Counselling

    • | 35 |
    • (2)
         CMP
      Jitka Řeháková

      Dobrý den, otec je 4 roky po CMP, je soběstačný, ale má ochrnutou úplně levou ruku a částečně levou nohu. Jeho chování je velmi agresivní, má pocit, že ho mamka, která se o něj stará okrádá, nechce přispívat na společnou domácnost a nechce ani pochopit, že tam žije, ale jinak mu to myslí. ví že má dostatek finančních prostředků, ale ani pro sebe je nevyužívá. Nutí okolí, aby ho litovalo, ale neuzná že je nemocný. Můžete mi poradit nějakou lékařku či lékaře pro jeho následné vyšetření. Obvodní lékař si s otcem neví rady, že se s ním prý nebude dohadovat. a mě táta neposlechne.

      Děkuji Jitka Řeháková

    •    CMP
      PhDr. Lucie Veverková

      Dobrý den, paní Řeháková,
      děkuji za váš dotaz a důvěru.
      V situaci, kterou popisujete, mě napadá pouze psychologické vyšetření, popř.psychiatrická konzultace (často obojí v součinnosti). Na základě neuropsychologického vyšetření lze posoudit, zda nedochází ke změnám v chování vlivem poruch mozkové činnosti, psychiatr by zase mohl zvážit vhodnou medikaci. Zeptejte se na doporučení konkrétního odborníka ve vašem regionu u vašeho praktika - má zpravidla síť spolupracujících kolegů.
      Každopádně vám přeji hodně štěstí a zdraví a držím palce!
      S pozdravem za tým Cerebra
      PhDr. Lucie Veverková

    • (2)
         CMP, diabetik změna chování
      Daniela Procházková

      Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu. Přítel je po několika mrtvicích a navíc těžký diabetik. V 11/2015 měl poslední těžkou mrtvici, po které ochrnul, důsledným cvičením začal opět chodit, ale s problémy. Několik týdnů po propuštění z rehabilitačního ústavu mě napadl fackami a chtěl použít i nůž. Když mu došlo, co provedl, zhroutil se. Překonali jsme to i s návštěvou psychiatra a poradny. Ale od té doby není nic v pořádku. Neustále mne kritizuje, nadává, je sprostý, ale pouze když jsme spolu sami. Před lidmi kritiku maskuji vtipem. Momentálně ho čeká operace nohy, prozatím uříznutí prstu, ale chování je naprosto nesnesitelné. Všechno je špatně. Při výměně názorů, mi opět začal mlátit pěstí. Vůbec si neuvědomoval, že se mohu bránit, ale asi vzhledem ke zdravotnímu stavu bych mu mohla ublížit víc. Vyhazuje mi z mého bytu, nepřispívá na domácnost, zakazuje používání běžných věcí. Nevím, co mám dělat, kam se obrátit (nikam nepůjde) a já se přiznám, že se ho začínám bát. Špatně spím, jsem velmi nervózní, ale chci zpět toho mužského, s kterým jsem 18 let. Děkuji Procházková

    •    cmp, diabetik, změna chování
      PhDr. Lucie Veverková

      Dobrý den, paní Procházková,
      děkuji vám za důvěru, s jakou se obracíte na naše sdružení.
      Z toho, co píšete, je vaše situace opravdu alarmující a vzhledem k tomu, že máte strach o svoji bezpečnost, také velmi vážná. Z vašeho příspěvku jsem vyrozuměla, že návštěva psychiatra na chvíli pomohla, ale nevím, zda jej váš partner navštěvuje stále? Přimlouvala bych se za to. Vyzkoušet můžete také manželskou poradnu, kde pracují s celým párem. V situacích bezprostředního ohrožení vašeho života nebo zdraví zvažte přivolání policie.
      Hodně sil,
      s pozdravem
      PhDr. Lucie Veverková

    • (2)
         Mozek
      Anonym

      Dobry den , je mi to trosku trapne, ale pripadam si obcas jako blazen ... V detstvi jsem to mela strasne slozite, byla jsem hodne tyrana, rodice se o me nestarali a do pece se me vzala babicka s dedem, a toti od te doby mam takovy problem , nevim jak to popsat, nechci znit jak nejaky blazen mam obcas takovy stav ze kdyz proste proziju cely den tak proste pobcas vecer se mi stane, jak kdybych se probudila a vnimala to co se deje , nevim jestli je to psychickeho razu ani nevim jak to spravne popsat , napriklad jsem doma vecer s rodinou povidame si a tak dale pak sem pro neco musela jet protoze jsem to potrebovala a jela jsem autem a kdyz v tom aute jedu tak premyslim jestli to co jsem prozivala zrovna s rodinou v ten vecer jak jsem si povidali jestlise to stalo pred tydnem a nebo dneska ja vim zni to blbe ale nvm co to je . Jako kdyby muj mozek spal a prave se probul vsechno vnimam vim nezapominam ale proste ten muj mozek me prijde jak kdyby tam bylo nejaky zat,meni nvm jestli to je z psychologickeho hlediska nebo nevim.. i obcas ve skole se mi stane, ze kdyz mame prvni hodinu ve skole aucitel rozsviti svetlo tak to je jak kdyby zrovna vstavala a proste nevim , nevite co to muze byt ?? prosim odpovezte

    •    Mozek
      PhDr. Lucie Veverková

      Dobrý den,
      děkuji za vaši důvěru, kterou vkládáte do našeho sdružení podělením se o tak osobní zážitek.
      Je ale zřejmé, že nelze na dálku a na základě jednoho příspěvku odpovědět. Každopádně už jen to, že se tím sama zabýváte, přemýšlíte nad tím a že jste to napsala i nám, mě vede k úvaze, že vás to trápí. Proto bych vám doporučila kontaktovat terapeuta v blízkosti vašeho bydliště, s kterým byste mohla vše probrat osobně a do větší hloubky.
      Kdybyste potřebovala s hledáním odborníka pomoci, napište nám, z jakého jste regionu.
      Držím vám palce,
      s pozdravem
      PhDr. Lucie Veverková
      psycholog

    • (2)
         Agresivita
      W.

      Dobrý den, prosím o pomoc.

      Manžel měl před čtyřmi měsíci vážnou dopravní nehodu. Po nárazu do kamionu si rozdrtil dva krční obratle a dva posunul, po dvou náročných operacích dali doktoři vše do pořádku a manžel nemá žádné viditelné stopy po úrazu. Akorát si stěžuje na stálé bolesti zad a kyčle. Dnes se však projevila změna v jeho chování, po tom, co několikrát kopl do našeho malého syna, pak uhodil i mě. Nevím, jestli můžu takové chování přikládat autonehodě nebo to mám řešit rozvodem. Nikdy před tím se nic takového nestalo. Opravdu nevím, co mám dělat. Prosím poraďte.

    •    Agresivita
      PhDr. Lucie Veverková

      Dobrý den, paní W.,
      děkuji za Vaši důvěru, zároveň bych Vám chtěla vyjádřit podporu ve Vašem těžkém životním období.
      Nepíšete, zda Váš manžel měl po nehodě prokázané poranění mozku. Mezi časté následky totiž patří i změna chování/osobnosti pacienta. Okolí si obvykle všímá sklonů k agresivitě, k výbuchům vzteku, celkovému negativismu. Takové změny jsou pak organického rázu, to znamená, že jsou způsobeny přímým úrazem mozku. Avšak někdy podobné změny lze pozorovat i u lidí, kteří prožili nějaké trauma, aniž by u nich musel být mozek bezprostředně poškozen - často na takové události nasedá deprese, zvláště pokud daná situace má negativní dopad na současné fungování člověka (např. neschopnost dále vykonávat dané zaměstnání, tíživá finanční situace spojená s doč. pracovní neschopností, rehabilitace, bolest, apod.). Nemám samozřejmě dostatek informací o zdr. stavu Vašeho manžela, pouze nastiňuji možné příčiny.
      Nemohu Vám radit, jak se k dané situaci postavit, ale velmi Vám přeji dostatek sil k jejímu vyřešení. Chtěla bych Vás také podpořit v tom, abyste v tomto nelehkém období o sebe pečovala, nabírala energii. Musíte chránit sebe a svého syna, fyzické napadání se může stupňovat. Nevím, odkud jste, ale pokud byste se potřebovala svěřit odborníkovi, neváhejte kontaktovat naše pracoviště, kolegové Vám budou rádi k dispozici. Popřípadě Vám můžeme doporučit někoho ve Vašem regionu.
      Přeji hodně štěstí,
      s pozdravem
      PhDr. Lucie Veverková
      psycholog CEREBRUM

    • (2)
         Chování s řeč po CMP
      Marie Linhartová

      Dobrý den,obracím se na Vás s dotazem. Tatínek měl CMP, druhou když na Jip spadl pracovníkům na zem. Řekli, že umře. Dnes se postaví na nohy, nají se, napije , chápe, ale v řeči jsou ze 2/3 slova kterým nerozumíme, ale on ano i skladby jeho řeči a odpovědí odpovídá hovoru. Jeho chování se také rapidně změnilo. Vždy milý, hodný a klidný člověk má nyní zkraty a kterých si myslíme, že je neovládá, kope , bije , nadává a změna je během minuty. Když mu o tom povíme druhý den, neví o tom a rozčiluje se co tom povídáme. Dá se s tímto jeho chováním nějak bojovat a co na to může pomoci. Děkuji za odp. Linhartová

    •    Chování a řeč po CMP
      PhDr. Lucie Veverková

      Dobrý den, paní Linhartová,
      děkuji za dotaz do poradny a důvěru, kterou nám tím projevujete. Zároveň bych se chtěla omluvit za prodlevu v odpovědi na Váš příspěvek, který ke mně z technických důvodů dorazil až nyní.
      Všechny projevy, kterých si u tatínka všímáte, jsou bohužel častými následky CMP. Věřím, že již podstoupil logopedické vyšetření k určení, jakého typu je porucha řeči a že v současné době probíhá rehabilitace. Změna chování, nezřídka i celé osobnosti je dalším důsledkem mozkové příhody, zvláště došlo-li k ní v blízkosti čelních laloků. Tyto změny mohou po nějaké době odeznít, upravit se, v některých případech mohou dokonce zcela zmizet - to ale ukáže až čas a podrobnější neuropsychologické vyšetření (které bych Vám doporučila i vzhledem k jeho velkému přínosu k celkové rehabilitaci). Doporučení na konkrétní specialisty můžete dostat od ošetřujícího personálu v nemocnici, od obvodního lékaře, nebo zkuste náš vyhledávač v sekci "Služby". Pokud byste chtěla pomoci s hledáním, neváhejte se na nás znovu obrátit a nezapomeňte uvést region, v kterém máme pátrat.
      S pozdravem
      PhDr. Lucie Veverková
      psycholog CEREBRUM

    • (2)
         Psychologická pomoc po CMP
      Martina Škorpíková

      Dobrý den,

      tatínek je 2 roky po CMP. Levá ruka zůstala nehybná, pravá noha také, ale dokáze ujít několik metrů sám.
      Problém je s jeho psychickým stavem, je odevzdaný, bez zájmu o cokoliv. Do cvičení ho musíme nutit.
      Chci se zeptat, zda můžete doporučit v Brně psychologickou pomoc. Poslat kontakt na odborníky, kteří se touto problematiou zabývají a kam bychom s tatínkem mohli zajít.
      Děkuji,
      Martina Škorpíková

    •    Psychologická pomoc po CMP
      PhDr. Lucie Veverková

      Dobrý den, paní Škorpíková,
      děkujeme, že se na nás obracíte. Obecně na tuto problematiku vám mohu doporučit nemocnici u sv. Anny, Pekařská 53, tel.: 543 182 395. Provádí tam jak psychologické vyšetření, tak následné poradenství.
      Hodně štěstí!
      S pozdravem
      PhDr. Lucie Veverková

    • (2)
         Probouzeni z umeleho spanku
      Lucie Spálovská

      Dobry den,chtela jsem se zeptat,muj stryc mel nehodu spadl ze strechy a po te byl v umelem spanku mel krvaceni do mozku a otok mozku.Asi 2 mesice byl v umelem spanku a ted se ho lekari snazi probudit,jeho rodina je tam kazdy den,vypraveji mu pousteji hudbu..on ale nereaguje na nic co je ted,jen na to co bylo napr. Pred 30 lety. Je mozne,ze ma poskozenou kratkodobou pamet?co by mu mohlo k probuzeni pomoct?co by mela rodina udelat?pri padu si poranil levou cast hlavy a na pravou stranu reaguje mene.Prosim poradte moc dekuji.Lucie.

    •    Probouzení z umělého spánku
      PhDr. Lucie Veverková

      Dobrý den, paní Spálovská,
      děkuji za vaši důvěru a zaslaný dotaz.
      Přiznám se, že jsem z vašeho příspěvku nevyrozuměla, zda již váš strýc probuzený je, nebo se ještě teprve jedná o proces probouzení (píšete, že se o to lékaři nyní snaží, ale zároveň že strýc reaguje jen na to, co bylo před 30 lety...). Proces probouzení, zvlášť po relativně delší době a vážném úrazu hlavy, vyžaduje velkou trpělivost. Podle vašeho popisu děláte vy, jako rodina, opravdu maximum. Zcela intuitivně se snažíte s ním komunikovat, ačkoli nemáte momentální odezvu. V tom určitě pokračujte. Vyprávějte mu nenáročné věci, neřešte nic, co by ho mohlo znepokojovat, nebavte se před ním o závažnostech týkajících se jeho zdravotního stavu. Hlaďte jej, masírujte, zkuste přinášet i vůně, které měl rád. Než cokoli uděláte, okomentujte to (kdo u něj je, na které straně, co teď dělá, apod.).
      K vašemu dotazu. Ano, je možné a dokonce velmi pravděpodobné, že váš strýc bude mít poruchu krátkodobé paměti. To je velmi častý následek i jen lehkého poranění mozku. Závažnost této poruchy a délka jejího trvání je opravdu individuální a závisí na mnoha faktorech, mezi něž patří i délka bezvědomí. To se ale může zjistit až tehdy, když je člověk při vědomí a je schopen podstoupit takové vyšetření (po probuzení často následuje zmatenost, celková dezorientace časová i místní, masivní únava, poruchy pozornosti, apod. takže není dobré pacienta ihned přehlcovat a s vyšetřením paměti počkat, až bude v relativní kondici).
      Píšete, že si poranil převážně levou část mozku, je třeba počítat s tím (ale jisté to bude opět až po nabytí vědomí), že může mít fatickou (= řečovou poruchu) - ať již ve smyslu obtíží s vyjadřováním, tak s porozuměním řeči (velmi zjednodušeně řečeno, řeč "sídlí" v levé mozkové hemisféře). Tyto problémy poté řeší logoped, který bývá v nemocnicích (zvláště těch větších) součástí odborného personálu. Nebojte se ptát lékařů, nyní je však zřejmě ještě brzy na jakékoli prognózy, pokud váš strýc není zcela "probuzen".
      Držím vám palce a pokud máte ještě nějaké otázky, neváhejte nás znovu kontaktovat.
      S pozdravem
      PhDr. Lucie Veverková
      psycholog CEREBRUM o.s.

    • (2)
         nevím co s tím ...
      Evča

      Dobrý den, chtěla bych poradit sama se sebou.. myslím že mé psychické problémy se začaly projevovat již v dětství ale nebyl jim přikládám zvláštní význam, nebo se to spíše neřešilo, s tím že s věkem se to srovná.. nesrovnalo.laicky bych to nazvala hysterickými záchvaty. které se postupem času stupnují a nabírají na intenzitě.vždycky se jedná jen o ty nejbližší, tj rodiče a přítel. nevím jestli je možné že za tyto problémy může dlouhodobý stres, protože mé dětství bylo poměrně radostné a tyto stavy už se začali objevovat..z poměrné maličkosti nad kterou se dá mávnout rukou, běhěm pár chvil vyvolám obrovskou hádku která vychrcholí agresí, ani ne tedy fyzickou, ale spíše destruktivní k věcem té mé blízké osoby ve snaze mu ublížit, následují urážky, nadávky a ponižování... najednou z mých úst vycházejí strašné věci a opravdu by vzdálený pozorovatel neřekl že danou osobu miluji.. po uklidnění nechápu sama sebe, nerozumím jak jsem tak zlá slova mohla vyslovit a toho druhého tak psychicky mučit.naopak si říkám že se to snad ani nestalo ale bohužel vím že ano, prostě jako by kolečko přeskočilo zpět a já jsem opět ta milující dcera a partnerka, a uvědomuji si jakou škodu jsem napáchala a jakou velkou bolest způsobila.samozřejmě v tu chvíli chci vše napravit, protože tamto, to jsem přece nemohla být já.. ale po právu moji blízcí právě v danou chvíli o omluvu vůbec nestojí, naopak, nechtějí mě ani vidět.a já bych to zase chtěla dávat do pořádku.. obávám se že je ztratím, protože i přes všechny omluvy je situace za pár dní, týdnů, měsíců, opakuje. a pro ně už omluvy nestačí, protože kdo by chtěl být doma hysterku a ničí věci a vlastně i deptá psychiku.prosím pomozte mi nebo poradte kam obrátit at na sobě můžu pracovat a neubližuji těm co mám tak ráda...děkuji

    •    Nevím, co s tím...
      PhDr. Lucie Veverková

      Dobrý den, Evčo,
      děkuji za vaši důvěru, s jakou se na nás obracíte. Naše sdružení se zaměřuje na tematiku poškození mozku a z něho vyplývajících poruchy, z vašeho dotazu chápu, že žádná taková souvislost u vás není. Chtěla bych ale velmi ocenit to, že si své problémy a dopady vašeho chování na lidi, které máte ráda, uvědomujete a chcete to změnit. V tom bych vás ráda podpořila. Obraťte se s důvěrou na kteréhokoli psychoterapeuta. Doporučit vám ho mohou známí na základě osobní zkušenosti, ale stejně dobře vám ho může doporučit váš obvodní lékař (většinou už s někým spolupracuje, má na něj dobré reference apod.). Vyhledat psychoterapeuta můžete i sama pomocí internetu, popřípadě chtěla-li byste s hledáním kontaktů pomoci, napište mi, v jakém regionu se pohybujete.
      Držím vám palce,
      s pozdravem
      PhDr. Lucie Veverková
      psycholog CEREBRUM o.s.

    • (2)
         Mrtvice
      Pavlína

      Dobrý den,potřebuji poradit.Mého tátu 21.9.2014 potkala mozková příhoda - mrtvice.Něco přes týden ležel na JIP a měl ochrnutou levou polovinu těla.Pak ho jen na tři dny přendali na neurologii a ted leží na ODN.Chodíme na návštěvy s bratrem on tam také kdysi pracoval,tak říkal,že to je jen otázka času,kdy tatka umře.Tatka špatně mluví a někdy mu není rozumět ani slovo.Žije pouze minulostí,když se ho na něco zeptám,tak odpovídá jen to co chce.Různě tak pofukuje ,mačká si kapesník a dělá že pije pivo.Mluví s přikrývkou ,že budou spolu spát.Neni mi vůbec dobře,když to vidím.Tatka je umístěn v Sokolově na ODN,kde také bydlíme.Toto oddělení se mi nelíbí.Tatka měl v srpnu 65 let.Má stále plenu a šptně pije.Chtěla bych,aby šel někam jinam ,kde se mu bude někdo více věnovat a hlavně s ním začít chodit,i když má dole amputované obě chodidla.
      Děkuji Vám za odpověd.

    •    Mrtvice
      Štěpánka Prokopová

      Dobrý den, paní Pavlíno,

      děkujeme Vám, že se na nás obracíte s dotazem. Chápu, jak je pro Vás těžké, když vidíte, že tatínkovi není dobře. Nicméně od mozkové příhody zatím uplynula velmi krátká doba a je možné, že se tatínkův zdravotní stav ještě zlepší. To, že nemůže mluvit, je jedním z následků cévní mozkové příhody – pravděpodobně se jedná o tzv. afázii. Terapie afázie spadá do kompetence logopeda. Rehabilitace po mozkové příhodě hraje zásadní roli. Měla by být multidisciplinární – tedy na péči se podílejí odborníci více oborů, tj. lékař, ergoterapeut, fyzioterapeut, logoped, psycholog a další. Z tohoto důvodu jsou velmi vhodné léčebné pobyty v odborných rehabilitačních ústavech. Tuto péči předepisuje ošetřující lékař v nemocnici, nebo praktický lékař na doporučení specialisty. Délka léčebného pobytu se zpravidla pohybuje v rozmezí od 4 týdnů do 3 měsíců, a to v závislosti na závažnosti onemocnění.

      Uvádím Vám výčet odborných rehabilitačních ústavů z celé České republiky:

      o Léčebné a rehabilitační středisko Chvaly

      o Rehabilitační ústav Hostinné

      o Rehabilitační ústav Brandýs nad Orlicí

      o Odborný léčebný ústav Paseka

      o OLÚ Lázně Darkov

      o OLÚ Lázně Slatinice

      o Státní léčebné lázně a OLÚ Jánské Lázně

      o Rehabilitační ústav Hrabyně

      o REMED Meziboří

      o OLÚ Jevíčko

      o Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé Luže-Košumberk

      o Rehabilitační ústav Kladruby

      o Beskydské rehabilitační centrum Čeladná

      o MEDITERRA s.r.o. Praha

      o Vršovická zdravotní a.s. Praha

      o Sanatoria Klimkovice

      o A jiné …

      Pokud budete mít další otázky, neváhejte nás prosím kdykoli kontaktovat.

      S úctou
      Bc. Štěpánka Prokopová
      ergoterapeutka
      ergo@cerebrum2007.cz

    • (2)
         poruchy prožívání,řeči a prožívání
      Katka

      Dobrý den jsem po operaci hlavy a chtěla bych vědět jestli je možné aby se vše vrátilo bývala jsem komunikativní,veselá a pilná nyní se po té operaci vše mění jak agresivní,mlčím a je těžké tu řeč sehnat a to prožívání vrátí se funkce časem nebo už ne i tu práci se mi nechce dělat

    •    poruchy prožívání a řeči
      PhDr. Lucie Veverková

      Dobrý den, Katko,
      děkuji za důvěru, kterou vkládáte do našeho zařízení podělením se o svoji situaci. Nevím, jakou operaci jste prodělala, popř. v jaké oblasti mozku, takto na dálku je vždy složité se vyjadřovat. Alespoň co se týče obecné roviny, jsou příznaky, jako poruchy mluvení, nacházení slov apod. typické pro poškození mozku, resp. pooperačních stavů, zvláště pokud byl zásah v levé hemisféře. Tato problematika spadá do kompetencí logopeda, doporučuji vám, abyste se u něj objednala - provede diagnostiku a navrhne další řešení. Záleží na charakteru a rozsahu logopedických obtíží, ale to, že máte aktuálně problémy, nutně neznamená, že budou přetrvávat. Spousta oblastí, s kterými má pacient po poškození (operaci)mozku potíže, je řešitelných, pokud dochází ke správné rehabilitaci (opět je to v kompetencích toho kterého odborníka, v tomto případě logopeda). Co se týče vašich nálad, které popisujete, může se jednat o počínající či už běžící depresi, což není radno podceňovat. Doporučuji vám obrátit se na psychologa, který zhodnotí povahu a příčinu vašich nálad, popř. pokud diagnostikuje depresi, rozhodne, zda by bylo vhodné navštívit psychiatra stran medikace, popř. vám navrhne psychoterapii či další řešení. Svěřte se bez obav do rukou odborníků, zeptejte se na kontakty svého praktického lékaře (obvykle ví, s kým se mu dobře spolupracuje a koho by vám doporučil) nebo se na mě znovu obraťte, napište mi, z jakého regionu jste a já vám mohu příslušné kontakty sehnat.
      Držím vám palce,
      s pozdravem
      PhDr. Lucie Veverková
      psycholog

    • (2)
         Psychická podpora
      Vítková

      Dobrý den, mám maminku, necelý měsíc po CMP s krvácením do mozku. Prognoza byla příšerná, avšak maminka možná i díky věku ( 48 let ) nakonec krásně mluví, skoro jako dřív, pohybuje levou stranou těla, vnímá, všechno si pamatuje a tak podobně.
      V úterý jsme navázali léčbu v Hamzově léčebně v Košumberku. Od převozu z nemocnice tam je ovšem psychicky na dně. Dostala se bohužel na pavilon, kde jsou samí starší lidé, většina z nich i nevnímá a tak podobně. A ona má zřejmě pocit, že tam je její konec. Nechce pochopit, že tam je kvůli sobě a pořád řeší, jaká je to hrůza a tak podobně. Nevím už jak ji podpořit, jak ji podržet, dochází mi bohužel už taky síla. Mám týden do porodu druhého dítěte a vše to na mě padá. Nemáte radu, jak člověka v její situaci povzbudit? Jak docílit toho, aby si sestřičce řekla, když potřebuje pomoci a tak?
      Díky

    •    Psychická podpora
      PhDr. Lucie Veverková

      Vážená paní Vítková,
      děkuji za Vaši důvěru projevenou našemu sdružení.
      Nevím, zda je v Hamzově léčebně přítomen psycholog, ale zkuste se zeptat ošetřujícího lékaře Vaší maminky na tuto možnost. Spousta rehabilitačních zařízení spolupracuje s psychologem alespoň externě. Takto na dálku je těžké se k situaci Vaší maminky vyjadřovat. Neplyne její napětí také z Vašeho očekávaného termínu porodu? Je někdo, kdo Vás v návštěvách může zastoupit? Nemůže mít obavu, že právě vlivem toho, že nyní budete muset být hlavně s miminkem, přijde o Vaši přítomnost? Jsou to jen nápady, samozřejmě to tak vůbec nemusí být, ale jakékoli vybočení z normálu a běžné rutiny bývá pro pacienty po poškození mozku velmi náročné, zvláště, uplynula-li od této události tak krátká doba, jako v případě Vaší maminky. Ujistěte ji, že za ní bude docházet někdo jiný a že Vy s ní budete v kontaktu jiným způsobem, můžete si stanovit i určitou pravidelnost, která je pro maminku očekávatelná a která pro Vás bude minimálně zatěžující.
      Pokud byste měla nějaké otázky, neváhejte nás opět kontaktovat.
      Přeji Vám mnoho zdraví, hodně sil a šťastné narození Vašeho děťátka.
      S pozdravem
      PhDr. Lucie Veverková

    • (2)
         organický psychosyndrom
      Jaroslav

      Po vážné nehodě v roce 2003 mám uváděn organický psychosyndrom. Zajímá mě, zda mému zdravotnímu stavu škodí nebo diagnóze všeobecně požívání víny nebo alkoholu všeobecně
      Děkuji za odpoveď.

    •    organický psychosyndrom
      Lucie Veverková

      Dobrý den pane Jaroslave, děkujeme za Váš dotaz do poradny. Raději bych Vás ale odkázala na Vašeho ošetřujícího lékaře - samotný organický psychosyndrom nijak neomezuje v přiměřené konzumaci alkoholu, ale pokud berete nějaké léky, mohlo by to jejich účinek ovlivňovat.
      S pozdravem
      PhDr. Lucie Veverková

    • (2)
         organický psychosyndrom
      Romana

      Dobrý den, v roce 2008 v září měl můj manžel autonehodu, byl v umělém spánku, ze kterého se neprobral. Pak následovalo koma - absolvovala jsem s ním bazální stimulaci, postupně se z koma probral. V prosinci jsem si ho vzala jako ležícího domů, protože rehabilitace v nemocnici nepomáhala. Doma začal dělat pokroky, ale jeho duševní stav nebyl v pořádku. Navštěvovali jsme společně psychiatra, neurologa, pak i urologa - protože jeho mozek ho stále nutil močit. K nám domů docházela rehabilitační pracovnice. Už v té době bylo manžela velmi těžké motivovat k jakékoliv činnosti. Nejraději ležel a pak začal kouřit. Bylo velmi těžké po něm vyžadovat minimální dom. řád - lehal si v botách do postele a pod. - byl na mě velmi agresivní - děti mnohokrát stály s holí mezi mnou a jím a on řval, třeba, že chce rohlík jinak mě zabije. V této době nám stát vzal příspěvek na péči 12 000,- Kě a dostali jsme pouze 2 000,-Kč. Musela jsem nastoupit do práce. Rodina vypomáhala jak mohla, ale on byl stále více agresivní neustále mi telefonoval a psal výhružné smsky. Udělala jsem největší chybu v životě - při jednom agresivním výbuchu jsem ho odvezla do nemocnice - na psayciatrii. Uz jsem proste nemohla. Do dnes si to vyčítám. Doufal jsem, že mi tam nějakým způsobem pomohou. Nestalo se . Manžel zkončil v Dobřanech. Jeho stav a agrese vůči mojí osobě se natolik zhoršila, že už nebylo návratu. Nyní jsme rozvedeni. Řeším teď problém s návštěvou našich synů u něj - u babičky doma. Z manželovi strany není žádný zájem děti vídat, ani tchýně nejeví zájem o jejich návštěvy. Většinou jejich setkání vyprovokuji já. Protože mi i přes to všechno co jsem provedla na manželovi záleží a chtěla bych, aby se s kluky setkával. Z jejich - kluků - strany zájem o návštěvy také není, podle jejich slov je taťkovi úplně jedno jestli tam jsou nebo ne. Zajímá mě Váš názor, jestli mám dále tlačit děti - 14 a 16 let do návštěv. Já si totiž myslím, že manžel, i když své pocity radosti nedá najevo, děti rád vidí a myslím, že jejich návštěva je zpestření v jeho životě. Oni chápou, jak to s otcem je. Pomáhali my s péčí o něj, ale já jsem vždy fungovala jako jakýsi prostředník v komunikaci mezi ním a jimi. Prosím tedy o radu - co s tím. Moc děkuji za odpověď. Píchová Romana

    •    organický psychosyndrom
      Lucie Veverková

      Vážená paní Píchová,
      děkuji za důvěru, s jakou se obracíte na naše sdružení. Především bych Vám chtěla říct, že si opravdu upřímně myslím, že jste žádnou chybu neudělala. Zajistila jste manželovi péči s tím nejlepším úmyslem, snažila jste se mu být nablízku v době jeho rekonvalescence, spolupracovala jste s několika lékaři, řešila jste nastalé problémy tak, abyste co nejlépe manželovi pomohla. Umím si navíc představit, že situace nutnosti návratu do zaměstnání ve chvíli, kdy bylo nezbytné se o rodinu postarat ještě finančně, byla opravdu velmi náročná. Zvláště, vracela-li jste se domů k člověku, který se osobnostně zcela změnil, a jehož chování bylo více než nevyzpytatelné. Pak však nastalo období, kdy bylo nutné chránit především sebe a své děti a způsob řešení této situace byl v tu chvíli naprosto adekvátní. Nevyčítejte si proto, že jste tak jednala - z Vašeho pohledu se skutečně jiná možnost nenabízela. Nyní k Vašemu dotazu - nechala bych plně na rozhodnutí Vašich synů, zda chtějí v návštěvách pokračovat. Záleží na nich, jak se při setkání s otcem cítí, zda si připadají vítáni.
      Držím Vám palce, přeji hodně sil a pokud bych Vám mohla nějak pomoci, ozvěte se.
      S pozdravem
      PhDr. Lucie Veverková
      psycholog sdružení Cerebrum

    • (2)
         agresivita
      Šárka

      Dobrý den, před dvěma lety měl manžel nehodu, měl difuzní axonální poranění mozku. Ze začatku to vypadalo velice zlem že se ani neprobere, ale nakonec se probral a zdalo se, že bude vše v pořádku, až do dne, kdy mě manžel fyzicky ublížil. Jsme manžele 24 let, a po té co se to stalo, v kvetnu 2013, lituji jedineho, toho že manzel přežil. Uvedomuji si, že potřebujeme pomoc, nevim ale kde, a jak, Ja ho id te doby nenavidim, krmila jsem ho hadickou, když bylo zle, starala jsem o deti a on když se mu vratila síla ji použil proti mě. Chtela jsem se rozvest, ale manžel chce rozvod udelat takovym stylem, aby mi nezbylo vubec nic, momentalne jsem bez prace.. Nevěřila jsem nikdy tomu že by mi mohl manžel takovou vec udělat, ale stalo se, pomozte mi prosim

    •    agresivita
      Lucie Veverková

      Dobrý den Šárko,
      velmi si cením Vaší důvěry, s jakou se obracíte na naše sdružení.
      Dlouhodobě se nacházíte ve velmi náročné životní situaci, kterou jste se rozhodla řešit, i přes nepříznivé okolnosti. V tom bych Vás chtěla podpořit. Je důležité, že chcete zachránit sama sebe a své děti. Ohledně žádosti o rozvod a jeho průběhu - nejsem právník (na toho bych Vás v této situaci odkázala), ale nedomnívám se, že by bylo jakkoli možné, aby Vás manžel o vše zcela obral, jak píšete. Vzhledem k Vaší svízelné situaci i co se týče toho, že jste bez práce, bych Vám doporučila obrátit se na Člověka v tísni. Svého času poskytovali i právní pomoc zdarma, nevím ale jak je tomu nyní. Pražská pobočka: 226 200 400.
      Nevím, odkud jste, ale například v Kladně funguje Zařízení sociální intervence, kde je zcela určitě poskytována právní pomoc zdarma (kontakt na zařízení: 312 292 344, kontakt na právničku JUDr. Jitku Krejčovou : 312 292 342).
      Přeji Vám mnoho sil a pokud budete potřebovat, neváhejte nás opět kontaktovat!

    • (2)
         Poranění mozku čelních laloků a poškození hypofízi
      Eliška Mitáčková

      Dobrý den! Mám syna dnes je mu 33 let před 13 lety měl vážnou autonehodu jel se svoji babičkou do Německa na výlet při spátecní cestě měli nehodu řídila moje matka ta zemřela na místě a můj syn jako spolujezdec byl letecky transportován do Regensburku tam ležel naJip 10 dnů se zlomeniny mi několika žeber a s těžkým poraněním čelních laloků . Celou dobu byl v umělém spánku, po převozu do Plzně do FN , kde ho probudili. Sice nás poznal, ale chodit , držet předměty v rukou jsme ho museli znova učit. Po krátké době nám bylo uděleno že mu propukla cukrovka tak zvaná pitivku - Incipilus při poranění hypofízi kdy jeho tělo dodnes funguje jako průtokáč toto nám bylo uděleno lékaři . Asi po 14 dnech byl propuštěn domů . Aniž by mně někdo upozornil co si budeme muset prožívat se synem. Začalo pro nás a dodnes životní peklo . Zanedlouho se začal podivně chovat hledal si podivné kamarády v hrozivých společnostech při výtkách nerozuměl co aproč dělá špatně až docela na pár dnů zmizel. Hledali jsme ho všude až jsme ho oběsili v hrozném stavu mezi cikány zfetovaného. Odvezli jsme ho do léčebny . Popisuji Vám to dosti podrobně protože tento jeho stav s menšími přestávkami se opakuje stále dokola. Jeho myšlení je stále na ůrovni 17 - 19 let kdy se to stalo. Neustále nechápe co dělá špatně . Pár krát jsme ho našli při hledání v nemocnici i zmláceného od jeho "kamarádů" Léky bere Ziprexu , momentálně je opět v léčebně v Dodřanech již 3 měsíce a to jak jsem se dozvěděla nátlakem na něj a lékaře nedobrovolně kam ho převezla policie měl se údajně obnažovat atd . Při rozmluvě mi řekl že má silné touhy sexuální a to asi po práškách. Tak si opravdu nevím rady spočívá s ním dál . Je mi 57 let a už mi to opravdu hodně zmáhá. Protože vím že je na nás plně odkázán . Před měsícem byl zbaven právní odpovědnosti jsem jeho opatrovníka. Prosím o radu co s ním než se stane něco horšího . V léčebně ho nechci nechat , prosí a pláče ať ho vezmu domů . Nevím jak DÁL!!! Děkuji Mitáčková

    •    poranění čelních laloků a hypofýzy
      PhDr. Lucie Veverková

      Vážená paní Mitáčková,
      předně Vám chci vyjádřit alespoň takto na dálku podporu ve Vaší opravdu velmi složité situaci. Obdivuji Vaše odhodlání a vytrvalost, protože třináctiletá péče o Vašeho syna musí být vyčerpávající. Ráda bych Vám v této situaci pomohla, ale nepodařilo se mi najít v ČR odpovídající pobytové zařízení pro lidi po poškození mozku, které by nemělo primární charakter psychiatrické léčebny. Nevím, odkud jste, ale např. v Praze funguje zařízení, které se věnuje mimo jiné i lidem po poškození mozku. O klienty pečuje tým psychiatrů a psychologů v rámci denního stacionáře s psychoterapeutickým programem. Jedná se o ESET, tel. kontakt: 777 806 607 (MUDr. Marie Novotná).
      Vzhledem k náročné životní situaci, ve které se nacházíte již mnoho let, bych Vás chtěla podpořit v péči o sebe sama. Zkuste zvážit možnost nalezení vhodného psychologa pro Vás, kde byste mohla alespoň částečně dočerpat energii a získat sílu a emoční podporu. Pokud byste chtěla pomoci s nalezením kontaktů, neváhejte nám napsat.
      Přeji mnoho sil a zdraví,
      L. Veverková

    • (2)
         CMP po operaci srdce
      ondra

      Dobrý den, chtěl bych poradit kde najít dobrého psychologa pro moji matku. jsme ze strakonic.matka po operaci srdce při níž se stala CMP.ted je na tom fyzicky relativně dobře, ale nemůže rozhýbat zápěstí a prsty levé ruky a to je pro ní nepřekonatelný psichycký blok

    •    CMP po operaci srdce
      Ondra

      Dobrý den, Ondro,

      v okolí Strakonic Vás bohužel nejsem schopna odkázat na nikoho konkrétního. Doporučila bych vyhledat nejbližší ambulance klinických psychologů a zjistit, zda by se mohli Vaší mamince věnovat. Případně můžeme mamince (i dalším členům rodiny) nabídnout psychologickou konzultaci v našem sdružení.
      K psychické pohodě by jí mohla prospět aktivní rehabilitace nepohyblivé ruky. Terapií ruky se zabývá ergoterapeut a nejbližší pracoviště, které jsem našla je:
      Nemocnice Písek, a.s.
      Karla Čapka 589
      Telefon: 382 772 417
      Email: ergo.pisek@email.cz

      Pokud byste měl další otázky z této oblasti, kontaktujte přímo naši ergoterapeutku na: ergo@cerebrum2007.cz, mohla by Vám doporučit nějaká cvičení, která se dají provádět i v domácím prostředí.
      Jako tip na pobytovou službu posílám odkaz na Sanatorium v Klimkovicích, kde se rovněž intenzivně zabývají nápravou funkce poškozených končetin: http://www.sanatoria-klimkovice.cz/www/cz/ci-therapy/

      Přeji hodně sil a zdraví celé rodině a v případě dalších dotazů se na nás neváhejte obrátit.
      --

      S pozdravem

      Dominika Linhartová
      sociální pracovník
      CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin
      Křižíkova 75, 186 00 Praha 8
      E-mail: poradna@cerebrum2007.cz
      Telefon: 226 807 049, 773 540 589
      http://www.cerebrum2007.cz/
      http://www.poranenimozku.cz/

    • (2)
         Agresivni chovani pacienta po poraneni mozku
      Lucie Kozakova

      Dobry den,

      obracim se na vas s dotazem, ktery nevim jak presne nazvat. Svagr ( 33let, Liberec) je 2 roky po urazu mozku. V soucasne dobe se o nej stara jeho otec s obcasnou vypomoci- soukromou nebo pres ruzna sdruzeni a pecovatelske sluzby. Svagr ale nekomunikuje obvyklym zpusobem. Sice ne vzdy, ale ma zachvaty vzteku. Obcas nekoho bouchne, krici, sproiste nadava. Prostudovanim mnoha zdroju informaci nejblizsi rodina vi, ze se takove chovani po poraneni mozku muze objevit. Problem je ale s vypomoci. Malo kdo to chape. Rehabilitace v liberecne nemocnici skoncila po 2 dnych, kdy svagr hodil talir na zem a pak ho poslali rovnou domu. Trochu se potykame s tim, ze ackoliv navstevoval psychologa, neni zatim tahle stranka jeho zdravotniho stavu nijak optimisticka. Trapi nas ale, ze ani po fyzicke strance nebude delat zadne pokroky, kdyz rehabilitace skonci na zaklade jeho psychickych vylevu. Doufali jsem trochu, ze v nemocnici budou chaloat, ze po urazu mozku prijde pacient, se kterym se proste nebude spolupracovat uplne snadno a bude to nekdy opravdu orisek- probudit v nem zajem, motivovat ho, zvladat jeho agresivni nebo naopak depresivni nalady. Znate prosim nejakou pecovatelskou sluzbu v Liberci a okoli, kde s takovym stavem pacienta pocitaji, pripadne nejake rehabilitacni zarizeni, kde chapou souvislosti poraneni mozku a vedi, co ocekavat od podobneho pacienta? Za kazdou radu budeme vdecni!
      Dekuji!
      Kozakova

    •    Agresivni chovani pacienta po poraneni mozku
      Lucie Kozakova

      Dobrý den, paní Kozáková,

      po prozkoumání služeb v Liberci a okolí jsem toho bohužel moc neobjevila. Nejblíže k vám je Rehabilitační ústav Hostinné http://www.ruhostinne.cz/, kde s pacienty po poškození mozku pracují a mají k dispozici psychologa.
      Péče psychologa by Vašem švargovi jistě prospěla, ale nikoho konkrétního ve vašem kraji nedokážu doporučit. Ideální je, když se do procesu zapojí celá rodina, neboď edukace všech členů je nezbytná.
      V případě zájmu vám mohu nabídnou psychologickou konzultaci v našem sdružení, případně zaslat nějaké materiály v elektronické podobě.
      Kontaktovat nás můžete na níže uvedeném e-mailu nebo telefonu.
      --

      S pozdravem

      Dominika Linhartová
      sociální pracovník
      CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin
      Křižíkova 75, 186 00 Praha 8
      E-mail: poradna@cerebrum2007.cz
      Telefon: 226 807 049, 773 540 589
      http://www.cerebrum2007.cz/
      http://www.poranenimozku.cz/

    • (2)
         Operace mozku
      Kateřina

      Dobrý den, moc prosím o zodpovězení následujícího dotazu. Manželovi (40 let)dg. před 7 lety atyp.meningeom, následovalo chirurgické odstr. několikacentimetrového nádoru + několikrát ozáření gama nožem ( pro recidivu ). V současné době je bez jakýkoliv obtíží ( kromě epilepsie ). Jeho chování se však výrazně změnilo. Je agresivní,(dokonce mě již několikrát fyzicky napadl), výbušný, neustále vyhledává jakoukoliv záminku k hádce nejen se mnou, ale i s našimi dětmi, zabývá se hloupostmi-např.: Ráno před odchodem do školy děti nevypijí celý hrneček čaje...nastolí problém, který sáhodlouze rozebírá, obviňuje mě, že jim záměrně ničím zdraví, nakonec vše skončí hádkou s dcerou a jeho výbuchem a agresivitou. Mám strach o děti, protože v afektu se neovládá. Chtěla jsem, aby navštívil psychiatra, ale bylo mi řečeno, že ON žádný problém nemá a jestli mám problém s jeho chováním, ať se jdu léčit sama nebo ať se rozvedu. Nemůže sehnat trvalé zaměstnání, všude vytváří "dusno". Za jeho chování však můžu já, jak tvrdí. Jaká je prognóza ? Připadá mi, že čím víc je starší, je to horší. Lze v mém případě "něco" dělat ?

    •    operace mozku
      Kateřina

      Dobrý den, Kateřino,

      to, co popisujete jsou vlastně typické následky poranění mozku, se kterými se potýká mnoho lidí, jejichž příbuzní a blízcí toto poranění utrpěli. V důsledku poranění často dojde ke změnám osobnosti, které se mimo jiné projevují zvýšenou agresivitou, nedostatkem sebeovládání a ztrátou sociálních dovedností. Bohužel následkem poranění je také to, že daný člověk nemá na svůj zdravotní stav náhled. V rámci rehabilitačního programu se snažíme s klientem na tomto pracovat, a postupně se může stát, že se naučí náhled získat a tudíž se dá i pracovat s agresí a nevhodným chováním. Někdy může být vhodná i medikace. Snažte se manželovi dále dávat klidným ale pevným způsobem najevo, že jeho zdravotní stav není v pořádku. Nepřijímejte jeho chování v žádném případě jako normu, zvláště pokud ohrožuje děti. Bohužel následná péče o lidi po poranění mozku je v Čechách naprosto nedostatečná, bylo by dobré, kdyby se podařilo spojit se alespoň s psychiatrem ve vašem okolí. Pokud budete mít jakékoli další dotazy, nebo se budete chtít informovat následcích poranění podrobněji, můžete využít telefonické či osobní konzultace.

      Přeji hodně sil a trpělivosti
      --
      Klára Čížková
      psycholožka
      CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin
      Křižíkova 75, 186 00 Praha 8
      E-mail: poradna@cerebrum2007.cz
      Telefon: 226 807 049, 773 540 589
      http://www.cerebrum2007.cz/
      http://www.poranenimozku.cz/

    • (3)
         agresivita
      jméno na H.

      Dobrý den, zdravím Vás nepodepsána, jelikož už mám strach kdekoli, cokoli napsat pod svým jménem. Obracím se na Vás s možnou prosbou o odpověď, kterou třeba ani nedostanu, ale za zkoušku nic nedám. Před více než třemi lety jsem se na Vás obrátila s dotazem a nyní se obracím znovu.Pokusím se co nejstručněji napsat svůj problém..Měla jsem skoro 7 let přítele. Po 5 letech měl autonehodu a diagnostikovali dif.axon.poranění mozku. po 2 letech následoval rozchod-nebudu psát proč, ve stručnosti, změnil se velkým způsobem, byl výbušný, agresivní nic jsem nesměla...Rozchod nesl velmi těžce, chodili jsme k psychologům, trvalo skoro půl roku než pochopil že se opravdu rozcházíme...Je to skoro 2.rok co jsme od sebe. Každý už máme jiného partnera, avšak ON mě občas zkontaktuje.Nejdříve se snaží být milý, pak není po jeho(nechci ho třeba vidět) a už se rozčílí, vyhrožuje mi ať se mám bát, dokonce přijde i za mnou do práce a řekne mi že mě asi zabije(kvůli maličkosti která se mu nelíbila-pro "normálního"člověka kravina.) Můj nynější přítel se už naštval a před pár dny mu volal a pohrozil, že pokud nepřestane tak ho udá...Jenže to se rozčílil ještě víc...Já už nevím co mám dělat, nevím, zda to jsou jen plané řeči, nebo se mám bát že mě nebo příteli ublíží...Kdysi před nehodou u sebe nosíval železného boxera(na ochranu jelikož ho kdysi přepadli) nevidím mu do hlavy, vím jen že se strašně změnil, je zlý, agresivní výbušný...Vy máte určitou zkušenost s takovými lidmi, možná se ptám hloupě,ale je na místě abych se bála nebo myslíte že to jsou chvilkové výbušné stavy?jinak umí být prý i "normálně hodný".nevím jak se chovat, zda mu pohrozit udáním, nebo ignorovat, nevím kudy kam. Chtěla bych konečně žít šťastně se svým přítelem který mi tolik pomohl a ne se pořád ohlížet zpět...Předem mockrát děkuji za Váš čas k přečtení mého dotazu....S pozdravem "jméno na H".

    •    agresivita
      Dominika Linhartová

      Dobrý den, slečno H.,

      děkuji, že se na naši poradnu opět s důvěrou obracíte, bohužel však znovu v těžkém životním období...
      Z Vašeho dotazu vnímám velkou naléhavost, a proto Vám radím, abyste v tuto chvíli nespekulovala nad tím, zda se u bývalého přítele jedná pouze o občasné výkyvy, nebo se ho máte skutečně bát. Pokud Vás jeho jednání ohrožuje, rozhodně kontaktujte policii. Nevyhrožujte (to jak sama vidíte nezabírá), ale udělejte to. Nečekejte na to, až Vám fyzicky ublíží, protože i slovní napadání a vyhrožování je trestné, stejně tak jako výhružky přes mobilní telefon. Můžete si např. ukládat jeho SMS, nahrát si telefonní hovor či si zajistit svědectví přítele nebo kolegů z práce. K fyzickému napadení z jeho strany dojít nemusí, ale jak dlouho budete mít sílu na to, nechat se tímto způsobem vydírat a zastrašovat?
      V jeho případě se nejspíše jedná o nedostatečné zvládnutí následků poškození mozku v emoční oblasti, ale to stejně není ve Vaší kompetenci - potřebuje odbornou pomoc.
      Chápu, že to pro Vás jako bývalou partnerku musí být těžké, ale nebojte se přistoupit k radikálnímu kroku, ať můžete, podle svých vlastních slov, začít žít šťastně se svým přítelem a ne se pořád ohlížet zpět.

      Přeji Vám hodně sil, abyste v sobě našla odvahu a také mnoho štěstí v životě.
      Pokud budete mít jakékoli další dotazy, neváhejte se ozvat na níže uvedené kontakty.

      --

      S pozdravem

      Dominika Linhartová
      CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin
      Křižíkova 56/75A
      186 00 Praha 8
      E-mail: poradna@cerebrum2007.cz
      Telefon: 226 807 049, 773 540 589
      http://www.cerebrum2007.cz/
      http://www.poranenimozku.cz/

    •    agresivita
      Klára Čížková

      Dobrý den,

      z Vašeho dopisu vyplývá, že jste prožila smutnou zkušenost, podobnou těm, se kterými se setkáváme na našem pracovišti poměrně často. Změna osobnosti člověka po poranění mozku může být tak dramatická, že znemožní další společný život partnerů, a někdy dokonce vede k neúnosné agresi a ztrátě možnosti ovládat své chování, jak jste tomu byla svědkem v případě Vašeho bývalého přítele.

      Nemám k vašemu případu žádné podrobné informace, nicméně doporučila bych následující. Jelikož nemůžeme chování Vašeho bývalého přítele předpovídat, zaměřila bych pozornost na ochranu a vymezení hranic. Pokud bude v jeho chování převažovat nějaké sledování vaší osoby a výhrůžky, oznámila bych jeho chování na policii. Už to samotné ho může zarazit, někdy je totiž potřeba dát hranice velmi pevně. (Sama píšete, že trvalo dlouho, než pochopil, že jste se rozešli). Nedělejte kompromisy, bývalému příteli jasně sdělte, že se sním nechcete vídat, a nenechte se vydírat ani manipulovat. Mohlo by to ublížit nejen Vám, ale i jemu, kdyby viděl, že toto jednání vede k pozitivním výsledkům, vzhledem k jeho zdravotnímu stavu by se v něm tendence k tomuto chování jen posílily. Věřím, že situace je pro Vás velmi náročná, neboť jste s bývalým přítelem prožila kus života, a možná si vyčítáte, že ho takto "házíte přes palubu". Nicméně Vás chci podpořit v tom, abyste chránila sama sebe a spolehla se na zdravý pud sebezáchovy. Vašemu bývalému příteli můžete maximálně doporučit, ať kontaktuje psychologa. Nicméně není ve vašich silách ho nikterak spasit. Přeji pevné nervy a dobré nové začátky.


      s pozdravem

      Klára Čížková

      psycholožka o.s. CEREBRUM

    • (2)
         dotaz
      Yveta

      Dobrý den.Mám na Vás dotaz.Již od 12 let se léčím z Farmakorezistentní epilepsií,je mi 36 let.Na Vaše stránky jsem narazila náhodně,tak jsem se rozhodla,se Vás zeptat.Věčně vyvolám v rodině hádku,jsem velmi nervozní,náladová,léčím se i z depresemi.Již 2x jsem po hádce si chtěla vzít i život,že nebudu své okolí trápit.Jsem z toho velmi nešťastná.Užívám Keppru,Epilan D,Zonegran,Rivotril,Zoloft.Jsem i dosti výbušná,cosi myslíte,že my může mé stavy vyvolávat?Může mít na to vliv má nemoc,léky?Jsem v IDBudu vděčná za odpověď.Prodělala jsem i operaci epilepsie,odstranění hlavního ložiska.

    •    dotaz - Yveta
      Dominika Linhartová

      Dobrý den, Yveto,

      obávám se, že Vám nedokážu na Vaši otázku odpovědět. Nejsem lékař a naše sdružení se epilepsií primárně nezabývá. Doporučila bych Vám obrátit se na jednu z těchto společností: http://www.spolecnost-e.cz/, http://www.epistop.cz/ kde Vám budou jistě schopni odborně poradit.
      Rozhodně bych Vás ale chtěla velmi podpořit ve Vašem úsilí. Krok který jste se rozhodla udělat a uvědomnění si vlastních potíží bývá první cestou k úspěchu. I když je to pro Vás i Vaši rodinu velmi náročné, společným úsilím to můžete zvládnout. Důležité je, abyste všichni měli dostatek informací o Vaší nemoci, jejích příznacích i možnostech léčby.

      --

      S pozdravem

      Dominika Linhartová
      CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin
      Křižíkova 56/75A
      186 00 Praha 8
      E-mail: poradna@cerebrum2007.cz
      Telefon: 226 807 049, 773 540 589
      http://www.cerebrum2007.cz/
      http://www.poranenimozku.cz/

    • (2)
         probouzení z umělého spánku
      Wolfová Soňa

      Našla jsem dceru 20 let doma v nějakém stavu bezvědomí.(dýchala) Je diabetička, nepracují jí ledviny, je na perit. dyalýze. V momentě nálezu jí pípala pumpa, že nemá inzulín, seděla v tureckém sedu, nevnímala mě, měla zavřené oči a různě nepřirozeně pohybovala rukama i občas hlavou. V nemocnici zjistili také vysoký tlak přes 240. Uvedli jí do umělého spánku, upravili tlak a glykémie a nyní je v ve stavu spánku za pomoci dýchání přístrojem, má antibiotika, protože má někde zánět a neví kde. Dělali jí lumbálku, CT nemá otok a nekrvácí. Když jí probudí, začne si vyrvávat hadice a prý sebou hodně mrská, musí jí přikurtovat a znovu uspat. Lumbálka neobjevila nic, jen nějaké hraniční hodnoty. Znovu půjou na CT mozku, možná mag. rezonanci - obé dělali před měsícem pro bolesti hlavy se zvracením, závěr byl od krční páteře - zablokování. Neví asi co dál a ani mi nedokážou říct co bude dál ani co jí hrozí, jen že je stav vážný. Jaký máte názor, prosím.

    •    probouzení z umělého spánku
      Dominika Linhartová

      Dobrý den, paní Wolfová,

      na Váš dotaz nedokážu odpovědět, protože nejsem lékař, ale napište mi na níže uvedený kontakt odkud jste a já se pokusím zkontaktovat nějakého doborníka z vašeho okolí, který by Vám mohl poskytnout další názor.
      Do té doby však budete muset být trpělivá a počkat, jak dopadnou další vyšetření. Během umělého spánku můžete dceru podporovat metodou bazální stimulace. Pokud Vám nebudou schopni poradit v nemocnici, pošlu Vám nějaké tipy.

      --

      S pozdravem

      Dominika Linhartová
      CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin
      Křižíkova 56/75A
      186 00 Praha 8
      E-mail: poradna@cerebrum2007.cz
      Telefon: 226 807 049, 773 540 589

    • (2)
         Poruchy chování
      Alena

      Dobrý den,
      včera jsem objevila vaše stránky a vidím, že nabízíte pomoc osobám blízkým lidí s poškozeným mozkem formou literatury. Určitě bych měla zájem o nějakou vhodnou knihu.
      Můj manžel /48 let/ měl minulý rok těžký infarkt s mozkovou hypoxií, musela jsem ho resuscitovat nejdříve já a pak záchranáři.
      Byl týden v umělém spánku a lékaři říkali, že má určitě poškozený mozek, ale neví se, jak. Jeho propuštění z nemocnice probíhalo ve shonu, prý měli naléhavý případ, proto se mnou žádný lékař nemluvil o tom, co dále, co mám očekávat a jak se chovat.
      Manžel měl pouze vypsané termíny kontrol u kardiologa a neurologa a v propouštěcí zprávě bylo napsáno, že byl poučen o svém stavu a následné rehabilitaci.
      Dlouho jsem si myslela, že není asi tak zle, když mu doporučovali pouze zhubnout a pohybovat se. Jenže problémy se vyskytly hned po příjezdu domů, nejdříve hyperaktivita, neochota změnit stravovací návyky, neochota mluvit o svém stavu, snaha hned organizovat všechno v domácnosti i podnikání. Podnikáme z domu, proto máme firmu prakticky v obýváku, tím je to těžší. Pak přišlo delší období spavosti, kdy prospal většinu dne a nebyl schopen ničemu se věnovat.
      Nyní, cca půl roku poté je opět aktivní, ale naprosto nežádoucím směrem. Jedná na vlastní pěst, nedodržuje dohody, nerespektuje naši finanční situaci, stále prosazuje realizaci svých nápadů přes mé protesty atd. Jeho chování v běžných denních situacích bych nazvala jako nepromyšlené, jako když se rozhoduje dítě, které nemá žádné zkušenosti. Pokud mu něco vytýkám, reaguje ublíženě, a navíc si na mne stěžuje před jinými lidmi. Vpodstatě už s ním nic neřeším, mám pocit, že jsem na všechno sama, a jen se snažím zabránit, aby nás nestrhnul do dluhové pasti.
      Jsme oba objednaní k psychiatrovi, ale přesto bych ráda získala více informací. Obvodní lékařka mi vůbec nepomohla, když jsem jí popisovala, co se u nás děje, pouze mi vytýkala, že manželovi píšu na tabuli nějaké úkoly, kterým se má věnovat, a že mu nemám vůbec dovolit pracovat, ale mám si poradit sama. Nejhorší je, že manžel si myslí, že je naprosto vpořádku.
      Prosím tedy o pomoc v podobě doporučení literatury.

      Děkuji Alena

    •    Poruchy chování - Alena
      Dominika Linhartová

      Dobrý den, Aleno,

      průběh chování a prožívání, který pozorujete u svého manžela je bohužel typickým doporovodným příznakem poranění mozku.
      Napište mi na níže uvedený kontakt e-mail a Vaši korespondenční adresu a já Vám zašlu to, co máme k dispozici - buďto v elektronické podobě, nebo v podobě brožury, kterou jsme vydali a případně i nějaké typy na další pomoc, která by se u Vás v okolí dala najít.
      Pro tuto chvíli se držte, myslete také na sebe, protože potřebujete být silná. Také bych Vás chtěla podpořit v tom, jak s manželem pracujete. Je důležité zvyšovat jeho kompetence, protože cílem je, aby se co nejdříve stal opět samostatným. Navíc, průvodním jevem po poraění mozku jsou i potíže s pamětí a soustředěním a myslím, že podpora v tom, že mu věc, kterou po něm chcete ještě napíšete, je dobrá cesta k tomu, abyste se oba začali v situaci orientovat.

      --
      S pozdravem

      Dominika Linhartová
      CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin
      Křižíkova 56/75A
      186 00 Praha 8
      E-mail: poradna@cerebrum2007.cz
      Telefon: 226 807 049, 773 540 589
      http://www.cerebrum2007.cz/

    • (2)
         anonym
      anonym

      Dobrý den,
      mám o rok mladší kamarádku a chtěl bych jí nějak pomoci. Na to kolik jí je, nemá žádně zkušenosti s muži. Ke všem je odtažitá a to dokonce i ke svým kamarádům/kamarádkám. Přijde mi, že jí nechybí žádný tělesný dotyk. Hodně jsem četl o asexualitě a z celé části by to k ní sedělo. Nevíte jak bych jí mohl pomoci? nerada o to všem mluví, má problémy s komunikací, je uzavřená a náladová.

    •    anonym
      Dominika Linhartová

      Dobrý den,

      na Vaši otázku nejlépe odpoví sexuolog, případně psycholog - zkuste kontaktovat někoho ve Vašem okolí - ale i když Vám poskytne názor na to, jak postupovat, konečné řešení bude na Vaší kamarádce. Jen na ní záleží, jestli celou záležitost vnímá jako problém. Třeba, je jí takhle dobře, ale je také možné, že za jejím chováním je ukryto něco o čem ví jen ona sama. To, jestli bude mít chuť a potřebu sdílet, záleží na ní. Vy jí můžete nabídnout pomocnou ruku, ale s taktem a ohleduplností, tak aby ji dokázala přijmout.

    • (3)
         agrese a vytrhávání PEGU
      Marta Brzokoupilová

      Dobrý den,protože často navštěvuji tyto stránky rozhodla jsem se Vás požádat o pomoc. Mám manžela (64 let)již rok v domácí péči s diagn.těžký organický psychosyndrom po dlouhod. 50 minutové resuscitaci.Za ten rok jsme udělali kus práce,ujde několik metrů,pije ústy,občas se i domluvíme ale stále nemůžeme odbourat jeho tahání za Peg.Během 4 měsíců si ho již 3x vytrhl. Uvazovat ho nechci,léky na zklidnění odmítám,většinu času stejně prospí a po požití nejslabších dávek buronilu a risperdalu se nepostavil na nohy vůbec a spal 24h. denně. Chci s ním nadále pracovat a ne ho uspávat, s těmito léky to prostě nejde,je utlumený a ani se neposadí. Zkoušela jsem břicho převazovat,dávat upnutá trika,body,přelepovat ap. ale bohužel,vše rozerve a stále si potahuje hadičku anebo knoflík(různé druhy pegu). Vše jsme vyzkoušeli. Dle lékařů tento pacient patří do ústavu. ale s tím se nechci smířit a stále bojujeme....
      Odbourali jsme velkou část agresivity,naučili se spoustu věcí, ale toto se nedaří. Prosím můžete mi někdo poradit jak odstranit aby si na břicho nesahal a stále si s tím nehrál? Má utkvělou představu,že mu tím dávám jedy. Chce jíst ústy,ale nepolyká jen cca. 3 lžíce a víc odmítá. Jsem už bezradná,existuje řešení?Nemáte někdo tuto zkušenost s takovým pacientem?

    •    Vytrhávání PEGu
      Tereza Žílová

      Dobrý den,

      Váš dotaz jsem přeposlala vrchní sestřičce z DIOPu, jakmile nám odepíše, dám Vám vědět.

      Děkuji, s pozdravem Tereza Žílová

    •    vytrhavani cevky
      Doc. MUDr. Jarmila Drábková

      Dobrý den, zdravím Vás.

      Pacient má typický průběh:
      1. protože má porušenou hematoencefalickou bariéru, tak na jeho mozek
      působí běžné dávky léků- zde Buronil, Zyprexa atd. daleko více , silněji
      než na psychicky alterované pacienty, kteří mají dostatečnou bariéru mezi
      krví a mozkem. Stojí za to zvážit, zda volba přípravku Tiapridal v nízkém
      dávkování nesplnila účel většího motorického klidu a přitom nevyvolávala
      spavost. Dávky by oproti běžným byly nejvíce třetinové a asi s delšími
      intervaly - je třeba účinek vytitrovat s psaním denního režimu - užívají
      se po stravě, čili ne na prázdný žaludek, aby měly vyrovnanější průběh
      působení..
      2. Pacienti s tímto " montovacím" chováním jsou pacienti, kteří mají denně
      epizody manického montování a jakmile se unaví, pak zase upadnou do epizody
      spánku. Opakuje se , rytmus může být dokonce s noční bdělostí, takže se
      dohlédající člen rodiny ani pořádně nevyspí. Pacientům často montování
      přetrvává, i když jsou mobilní, takže na př. jeden z pacientů ve FTN tak
      dlouho montoval na houževnatě - to je typické, na kohoutcích vody, až
      vyplavil celé oddělení - takže byl přeložen do psychiatrické léčebny. Nelze
      slíbit, že by se postupem času pacient zklidnil bez medikace natolik že by
      byl spolehlivý s účelným chováním.V nemocnici motují pacienti na pelesti se
      šroubky postranic apod. a to velmi vehementně než se psychicky unaví.
      Slovně jim nelze domluvit, základní medikace je třeba.
      3. Proto se volí náhradní montování - aby si netahali močovou cévku,
      epicyststomický drén ( mají doma většinou ale plenky), takže se jim musí
      umožnit náhradní montování na něčem, co je nepoškodí - je barevné, aby je
      upoutalo, někdy může vydávat i zvuky, nebo se rozsvěcet, nesmí být
      rozebratelné tak, aby části mohli dát do úst - mohou si vylomit zuby nebo
      je spolkknout nebo vdechnout. Pokud by byli uvázáni, i jen volně, nikoli
      tzv. s kurty, vyvinou maximální úsilí, aby se uvolnili - jsou schopni pádu
      z lůžka atd. při svém chování.

      Takže kombinace malých dávek + náhradní montáže by asi byla cesta. Jaká je
      prognóza úpravy, je těžko říci - ale většinou se během 2 - 5 let zklidní
      toho jednání. To je interval, kdy lze očekávat změny mentálních projevů při
      minimálním a jednoduchém vědomí, pokud se pacientovi někdo věnuje. Když ho
      zabavuje, jistě nemontuje a něco je možno i navíc postupně naučit.

      Zdraví

      Doc. Jarmila Drábková (přednostka kliniky OCHRIP Motol)

      Zdravím a přeji úspěch.

    • (3)
         Švagrová po úrazu
      Šárka Mrázková

      Dobrý den,

      náhodně jsem našla stránky a to přes rádio CITY, které pře PC v práci pro dobrou pohodu pouštím. A jaký problém mám? Pro mne se zdá složitý, protože nevím jak řešit a pomoci druhým. mám bratra, který je invalidní důchodce - schizofrenik. před deseti lety se oženil skoro o dvacet let mladší ženou, která je po úraze mozku. asi ve dvaceti letech měla zlou dopravní nehodu, kde utrpěla těžká zranění, mimo jiné právě došlo i k poranění mozku. jak vykládála, mozek měla venku. doktoři jí dali dohromady. tři měsíce byla v bezvědomí a když se probrala, začala se učit základní věci od začátku - chodit, mluvit, psát atd. když se poznala s bratrem, tak trochu už chodila. v manželství, kde se musí starat o domácnost se její motorika zlepšila, lépe uchopí do ruky věci, dokáže uvařit jednoduché věci. ale to není hlavní problém. po svatbě se její chování změnilo, začla být agresivní, nejen k bratrovi, ale i k okolí. jak jsem si přečetla článek, chování je velice podobné. dokud jsem jezdila k nim a byla s nimi v kontaktu a pomáhala v domácnosti i na zahradě, bylo vše v pořádku. zlom nastal v momentě, kdy bratr byl zbaven částečné svépravnosti v oblasti finanční - kvůli uzavírání nevýhodých půjček. jako poručník jsem byla určena já - jeho sestra. ať jsem se snažila sebe lépe,narazila jsem tvrdě na zeď. projevila se její agresivita. protože důchod chodí na účet, který je bratrův a do společné domácnosti by měl něco bratr přispívat. chápu, přes veškeré diskuse a analýzy nakonec jsem začla posílat celý důchod na jejich společný účet - nechce slyšet že jsou to peníze manžela a že je na něm, kolik bude přispívat na společnou domácnost. bratr si přivydělává v občanském sdružení - FOKUS. takže aspoň tento přivýdělek má jako kapesný. a to bráním zuby nehty. ačkoliv jsem od nich vdzálena 100 km. jsem neustále bodem jejich svárů, kde manželka bratrovi vyčítá, že peníze zneužívám, že si za ně jezdím na dovolenou atd. nemůže jí přesvědčit, že se zodpovídám soudu, že je to pod kontrolou a jakékoliv zneužití je nemožné. tyto výčitky má bratr skoro denně, prý hrajou karty, vše v pohodě, pak najednou se rozčílí a za pět minut je zase v pohodě. zpočátku bratr se nechával opravdu zahnat do kouta a aby měl klid, poslouchal. ale to nejde do nekonečna. vím že je to dlouhé, nevím jak situaci popsat, ale sama si její chování vysvětluji právě poškozením mozku. nevím jak bratrovi pomoci, snažím se ho psychicky podporovat, ale přeci jen je více se svou ženou. vyzkoušeli psychiatry, psychology, ale bez úspěchu, dvě tři návštěvy a pak je žena odmítla že je to zbytečné, že ona není přeci žádný debil. sám již uvažuje o rozchodu, tak trochu ho v tom podporuji, pro jeho psychický stav tento neustálý stres není to nejlepší. taky mu radím jedním uchem dovnitř druhým ven . potřebovala bych ho naplnit duševní rovnováhou a optimismem. a jeho ženu přesvědčit, že ne každý člověk myslí jen na sebe a cokoliv dělá, dělá jen ve svůj prospěch.

    •    poranění mozku bratra
      Mgr. Slávka Škvareková

      Dobrý den,

      děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíte. Problém, který popisujete, zahrnuje vícero rovin. Jednou je způsob chování manželky vašeho bratra, další je způsob hospodaření s penězi a dohody, jak přispívat na domácnost, a další vaše potřeba pomoct bratrovi.
      Odpovím tedy na to, na co se ptáte a to jak pomoct, podpořit bratra v této situaci. Je důležité a chvályhodné, že chcete bratrovi pomáhat a že vám na něm záleží. Následky po poranění mozku mohou zahrnovat i agresivní chování, ale v tomto případě neumím posoudit, z čeho vyplývá agresivní chování manželky vašeho bratra. Jednou variantou zkoumání by mohl být rozhovor společně s bratrem a jeho manželkou, kde byste se mohli věnovat těmto tématům, a ozřejmit jestli kromě následků po poranění není i jiný důvod, proč se manželka zlobí, dále byste mohli stanovit dohodu ohledně částky přispívání na domácnost. Další variantou by mohlo být využití poradenských služeb, kde by vám pomohli rozklíčovat jednotlivé roviny a pokusit se na ně najít odpověď a řešení. Bylo by vhodné zkusit nechat řešení vztahu na bratrovi a jeho manželce a podmínky určit jenom ohledně financí a bratra podporovat vzájemným rozhovorem.
      V případě potřeby osobní konzultace, nás neváhejte kontaktovat.

      S pozdravem Slávka Škvareková (psycholožka, CEREBRUM)



    •    švagrová po úrazu
      Šárka Mrázková

      děkuji za odpověď. předám bratrovi a jak říkáte opravdu dostává podporu tím, že si o tom povídáme. vím, že se to těžko posuzuje jen z mého vyprávění, protože každý člověk řekne svůj problém tak jak ho vidí. nejsmutnějším na tom je, že manželka se mnou odmítá komunikovat. neumím s její agresivitou pracovat. bohužel se jí nemůžu plně věnovat, když zavolá, že něco ona potřebuje, nepřijedu okamžitě druhý den. mám taky svou rodinu a i svůj život. přeji pohodové dny Šárka Mrázková

    • (3)
         mozková příhoda mého manžela
      Schrollová Eva

      Vážení,
      obracím se na vás s dotazem i prosbou o pomoc. Můj manžel prodělal před 5 lety mozkou příhodu. Levá ruka zůstala bez pohybu, naštěstí může chodit, mluví, myslí. Bohužel došlo k radikální změně jeho chování. Je agresivní, podrážděný, vulgární, vybuchuje, křičí... často bez zjevné příčiny. Máme dvě děti (12 a 14 let), které jeho chováním trpí. Přestal se zapojovat do chodu rodiny, myslí jen na sebe a nechává si dost posluhovat i v případech, které by mohl zvládnout sám. I mě dochází trpělivost. Soužití s ním v jednom bytě se stává nesnesitelné. Myslím si, že se všichni členové rodiny poměrně upřímně snaží mu pomoci, neváží si toho, jen pokud má světlou chvilku, v afektu se nezná a po chvíli neví, jak hrozně se choval.
      Chtěla jsem se zeptat, jestli existuje nějaká poradna ,která by mi pomohla najít správný model chování k němu (oba jsme už v péči psychiatra a bereme prášky). Jakou mírou je jeho postižený mozek ovlinuje chování a které vzorce chování jsou jen manipulací s námi se všemi.
      Děkuji za odpověď Eva Schrollová, Písek

    •    změna chování
      Mgr. Slávka Škvareková

      Vážená paní Schrollová,
      děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíte. Chápu, že Vaše situace je těžká a problém, který popisujete složitý.
      Po mozkové příhodě, poranění mozku nastává hodně změn právě v emocích a chování. Tyto změny jsou pro rodiny i ty nejnáročnější na zvládání. Výbuchy vzteku, agrese, násilné chování jsou častým důsledkem poranění a poškození mozku. Poruchy v oblasti chování jsou důsledkem přímého poškození mozku a jeho center, pak souvisejí s adaptací na změněnou životní situaci, anebo se zvýrazní osobnostní črty osoby, která utrpěla úraz nebo mozkovou příhodu.
      Na váš první dotaz, je možné zajít za psychoterapeutem, anebo poradenským psychologem v místě vašeho bydliště, který vám může pomoct situaci řešit. V lepším případě je vhodný odborník (psycholog, psychiatr), který se přímo zabývá danou problematikou (poranění mozku, cévní mozkové příhody). Ve vašem případě je pro mě těžké teď posoudit, jelikož neznám vašeho manžela, které z jeho chování je manipulací, a co je důsledkem poškození. Realita je taková, že se následky mohou stát záminkou pro manipulaci. Obecně lze říct, že na zvládání násilného chování, agrese, vzteku, je potřeba , aby osoba byla schopna a ochotna na svém problému a náhledu na něm pracovat, pak pro vás nejbližší je dobré naučit se rozpoznat stresory a spouštěcí momenty, které vyprovokovaly stres a vztek (třeba když je rádio, televize moc nahlas apod.), je potřeba promyslet, jak omezit tyto spouštěče. Pak je potřeba udělat kompromis. Další důležitou věcí je naplánovat a strukturovat den co nejvíc, jak to jde. Důležité je nastavit si pro sebe a svojí rodinu určitá omezení a hranice, nedopusťte, abyste žili v říši teroru, protože když budete podléhat manželovým výhrůžkám, může vzniknout vzorec chování, který se pak budete snažit celé roky marně narušit. Často se vyhrůžky týkají nevyjádřeného vzteku, frustrace, pomozte manželovi tyto emoce pojmenovat a vyjádřit. Další důležitou věcí je mít pro sebe podporu (psycholog, přítel/kyně). Co se týče pomoci v domácnosti, je důležité, aby měl nějaké povinnosti, a aby jste nedělala věci , které může zvládnout i sám. Právě tam vzniká prostor na manipulace. Je důležité neustoupit, i když se to potká s vztekem na manželově straně. Každopádně doporučuji návštěvu odborného zařízení (jak jsem to psala).Ve Vašem městě a blízkém okolí odborné poradenství pro osoby po poranění mozku neexistuje, proto je dobré vyhledat "alespoň" psychologa, který by Vám mohl pomoci. Naše sdružení nabízí osobní konzultace, bohužel jedině v Praze. Kdybyste nemohla přijet do Prahy, je možno kontaktovat telefonicky naši poradnu každou středu od 14.-18. hodin
      Přejeme vám hodně sil,
      za Cerebrum
      Mgr. Slávka Škvareková
      psycholožka

    •    dezorientace pacienta po mozkové příhodě
      Dominika Linhartová

      Dobrý den, paní Stejskalová,

      děkuji Vám za důvěru s níž se na nás obracíte. Věřím, že pro Vás, jako pro dceru musí být tato situace obzvláště náročná.
      Tatínek svým chováním pravděpodobně vyjadřuje nespokojenost a celkový neklid. Pokud Vás k sobě příliš "nepouští", jak říkáte, bude asi těžké odhalit příčinu, ale ani tak není situace neřešitelná.
      Doporučuje se tzv. bazální stimulace, díky níž se člověk celkově zklidní, zorientuje se v prostoru a začne lépe vnímat svoje tělo. Bazální stimulace spočívá v polohování a připomínání známého, oblíbeného a tím pádem bezpečného prostředí. Zvláště u seniorů je velmi osvědčená a je rozhodně příjemnější, než přivazování. Zkuste zjistit, zda v nemocnici, kde tatínek leží není sestra, která je v bazální stimulaci proškolena. Mohla by Vám ukázat, jak správně postupovat, ale i tak si myslím, že pokud se rozhodnete tento koncept aplikovat, bude to hodně o Vaší aktivitě. Nejideálnější samozřejmě je, když spolupracuje jak personál, tak rodina, ale to může být někdy hodně obtížné.
      Pokud mi také na níže uvedený kontakt pošletze svůj e-mail a adresu, mohu Vám zaslat materiály, které mám k dispozici. Prozatím můžete hledat na internetu, kde se o BS dá najít poměrně dost informací.
      Přeji hodně sil a co nejvíce pohody.

      --

      S pozdravem

      Dominika Linhartová
      CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin
      Křižíkova 56/75A
      186 00 Praha 8
      E-mail: poradna@cerebrum2007.cz
      Telefon: 226 807 049, 773 540 589
      http://www.cerebrum2007.cz/
      http://www.poranenimozku.cz/

    • (2)
         organický psychosyndrom
      Simona

      Dobrý den,
      manžel je 12 let po těžké autohavárii s poškozením mozku (2 týdny umělý spánek, trascheotomie,...) Rehablitací, návštěvami psycholožky a logopedky se během let stav výrazně zlepšil, ovšem v posledních cca 2-3 letech pozoruji změny osobnosti (agresivita, podrážděnost apod.) V posledních cca 5-ti letech začal manžel pít 2-3x týdně cca 3 piva s kamarády a kouřit v průměru 12 cigaret denně. Je opodstatněná má obava, že k uvedenému zrohršení přispěl alkohol a cigarety?
      Děkuji za info.

    •    Užívání alkoholu a poranění mozku
      Dr. Vladimír Línek

      Dobrý den, zdravím Vás,
      obecně alkohol (poněkud méně cigarety - má-li v pořádku srdce a cévy) správnému fungování mozku Vašeho manžela jistě nepřispívá. K posouzení míry reálného rizika vzhledem k možným změnám mozkových funkcí však postrádám řadu důležitých okolností: věk, váhu, případná další souběžná onemocnění (či užívání léků), zdali jde o piva 10 či vícestupňová, které části mozku byly poškozeny a do jaké míry (t.zn. nejlépe popis CT či MRI), má - li po úrazu trvalé - hybné či jiné (psychické, kognitivní, symbolické) následky. Určitě by také mělo smysl provést psychologické vyšetření (nejlépe srovnat s případným starším nálezem), které by mělo zodpovědět především dva dotazy: 1) je přítomno organické postižení mentálních funkcí - pokud ano, jaké je spektrum a míra postižení. 2) je případná změna chování - osobnosti v souvislosti s touto poruchou, nebo je dána jinými (zevními či vnitřními) vlivy? Na abusu alkoholu i zdravých lidí se totiž podílí řada psychosociálních + osobnostních faktorů, jakož i některé poruchy z "malé" psychiatrie: chronický stress (ke kterému ovšem organicky podmíněná snížená mentální výkonnost může vést), dysthymie, depresivita atd. Když upřesníte výše položené dotazy, pan foktor bude schopen odpovědět konkrétněji.

    • (3)
         odmítá užívat léky
      Martina

      Dobrý den,
      manžel měl při autonehodě v roce 2007 úraz hlavy. Byl na tom velice špatně. Diagnoza těžký organický psychosyndrom, trpí afektivními poruchami a mimo jiné epilepsií! Pro následky po úrazu mu byl přiznán plně invalidní důchod. Teď mu májí pojišťovny vyplatit vysoké trvalé následky. Z ničeho nic se odstěhoval ke své matce a sestře. Nejeví zájem o svou dceru se kterou jsou vzájemně "fiksováni"! Manžel mi nebere telefon, mluvila jsem pouze s jeho matkou a ta tvrdí, že manžel léky nepotřebuje. Manžela jsem viděla po měsíci a zhrozila jsem se. Je z něho troska, zmatený, bez názoru. Týden za námi tajně chodil, pak to zjistila jeho sestra. Na to manžel začal tvrdit, že nejsme jeho rodina a není dceřin otec. Žádala jsem ho, aby si vzal k matce léky. To odmítnul, prý léky na nervy potřebuje pouze kdyby s námi žil. Před týdnem jsem mluvila s jeho psychiatrem a ten mi řekl, že mu manžel vyhrožoval, že ho zažaluje kvůli posudku, který pan doktor vypracoval pro pojišťovnu a že mu manžel a jeho sestra zakázali informovat mě ohledně jeho zdravotního stavu. Samozřejmě odmítl jakékoli léky. Podala jsem i návrh na omezení svéprávnosti, aby si už nebral žádné půjčky. Na to mi začala jeho sestra telefonicky vyhrožovat. Jsem ulně bezradná! Dost jsme si s dcerou od jeho úrazu užili! Po úrazu mě začal fyzicky napadávat a být velice vulgární. Když užíval léky, tak to vypadalo, že už opět začneme „normálně“ žít. Nevím o co jeho rodina usiluje! Naše rodina se rozpadá, s dcerou (7 let) navštěvuji poradnu. V noci ji nacházim u okna jak vyhlíží svého otce. Prosím, poraďte mi co mám dělat, aby manžel opět užíval své léky a jak vyřešit přístup jeho rodiny ke zdravotnímu stavu manžela.

      Děkuji Martina

    •    Nechce brát léky
      PhDr. Jan Šplíchal

      obrý den, paní Martino,
      problémy, které uvádíte, nejsou primárně zdravotnické, nýbrž právní povahy. (Nejde o to, jak manžela léčit, ale o to, kde a jak bude žít; ve hře je rovněž jakýsi lékařský posudek, o němž podrobnosti neuvádíte, a dále finanční otázky - pojiš´tona atd.). Manžel je navíc v péči psychiatra, což, podle toho, jak situaci popisujete, je péče přiměřeného rázu.
      Neuvedla jste, zda je manžel způsobilý k právním úkonům (je-li k tomu zákonná indikace, lze tuto způsobilost zrušit či omezit, což dělá soud na základě odborných posudků). V každém případě žít může kde a s kým chce - přičemž má pochopitelně nadále povinnosti vůči vám i dceři.
      Správné místo, kde se o těchto věcech poradit, je proto právnické pracoviště, např. advokátní poradna.
      S pozdravem Jan Šplíchal

    •    Odmítá užívat léky
      Tereza Žílová

      Dobrý den,
      Váš dotaz jsem ještě konzultovala s paní doktorkou a z komunikace s ní bych ráda reagovala na Váš dotaz. Paní doktorka mi říkala, že ač četla Váš dotaz dvakrát a neumí konkrétně odpovědět. Diagnoza organický psychosyndrom zde asi nevysvětluje důvod rozvratu v rodině. Jestli je dcerka nyní 7-letá, byly jí tehdy 4 roky a tak se její vztah k otci za poslední 3 roky utvářel. Nyní se jej bojí nebo po něm touží? Je těžké se k tomu nějak vyjádřit, protože nevíme, jaký byl život vás jako manželů před nehodou, co vás spojovalo a co rozdělovalo. Jak jste se profesionálně uplatňovali a jak jste společně pečovali o dítě. Jaká byla role rodiny manžela v minulosti? Ani nevíme více jak došlo k poranění mozku a kdo poskytoval v průběhu dlouhé a těžké rekonvalescence oporu. Je spoustu otázek, které by bylo potřeba položit a tím se doptat, abychom Vám mohli poskytnout nějakou radu, podporu... V případě potřeby bezplatné konzultace s psycholožkou, nás kontaktujte na tel.č. 773 540 589 nebo na emailu poradna@cerebrum2007.cz, také můžete navštěvovat svépomocné skupiny pro rodinné příslušníky, které realizujeme vždy 4. čtvrtek v měsíci od 17:30 hodin.
      Hodně sil, s pozdravem Tereza Žílová

    • (3)
         Těžký organický psychosyndrom
      Martina Giecková

      Dobrý den,
      manžel je 3,5 roku po autonehodě. V lékařské zprávě má těžký organický psychosyndrom. V roce 2008 mu byl přiznán plně inval. důchod. Navštěvolali jsme psychiatra, po lécích se zdrav. stav manžela začal zlepšovat, ale i přesto někdy docházelo k situacím, kdy manžel neuměl vysvětlit své chování. Např. zmizel na dva dny. V totu dobu jsem opětovně prožívala hrozné chvíle a přemýšlele, jestli se mu opět něco nestalo. Pak se vrátil a nevěděl proč odešel a proč mi nebral mobil atd. Teď před měsicem nastala stejná situace, kdy v době jeho návratu jsem to já psychicky už neunesla a začala jsem po něm křičet. Zapoměla jsem se zmínit, že jsem asi před rokem začala navštěvovat stejného psychiatra jako můj manžel a to z důvodu, že jsem byla úplně na dně a nevěděla jak dál! Manžel se sbalil a odešel ke své matce. Přestal se zajímat o naši sedmiletou dceru a vůbec nás nekontaktoval. Minulý týden v pondělý se však ozval, přišel domů, kde pak následně plakal a nevěděl proč se vše děje. Takhle za námi chodil celý týden, plánovali jsme dovolenou a taky jak opět s námi bude žít. Pak jsme se bavili a já jsem řekla, že vše bude v pořádku, že my tři jsme rodina. Na to se manžel sbalil a utekl. Tento týden jsem se od tchýně dozvěděla, že mě manžel už nikdy nechce vidět a že se budeme rozvádět! Jsem úplně bezradná, nevím co mám dělat pro zachování rodiny! S dcerou chodím do poradny, protože se jí po otci stýská, v noci jí nacházím jak stojí u okna a vyhlíží ho! Prosím o radu, předem moc děkuji

    •    Změna v chování
      Tereza Žílová

      Dobrý den, paní Giecková, omlouvám se Vám. K Vašemu emailu jsme se dostali až nyní. Zapadl nám někde, když jsme obnovovali webové stránky a systém e-poradny. Teď jsem Váš dotaz objevila, moc se omlouvám. Dotaz jsem přeposlala naší psycholožce a ona Vám co nejdříve odpoví.

      S pozdravem Tereza Žílová

    •    Odmítá užívat léky
      Slávka Škvareková

      Dobrý den,
      děkujeme za důvěru s kterou se na naše sdružení obracíte. Rozumím tomu, v jak náročné životní situaci se teď nacházíte. Nevím, nepíšete z jakého města jste, možná by bylo dobré, kdyby jste to mohla zmínit. Vaše 2 maily působili trochu odlišně, pokusím se dát odpověď na oba.
      První důležitou věcí je získání informací:
      Po poranění mozku nastávají velice závažné změny nejenom v oblasti psychiky. Je důležité, aby jste si nacházela co nejvíce informací (zdrojem může být i web sdružení Cerebra www.cerebrum2007.c)z, který se zmiňuje o následcích po poranění mozku. Druhou výbornou pomůckou nebo průvodcem může být i nově vydaná knížka od T.Powella- Poškození mozku, praktický průvodce, vydalo nakladatelství Portál. Nevím , nakolik již tyto informace máte.
      Druhou je podpora pro vás a vaši dceru:
      Další důležitou věc, kterou vnímám je jednak vaše potřeba podpory. Je moc důležité , aby jste i vy měla kromě podpory rodiny i odbornou podporu v podobě konzultací s psychoterapeutem, psychologem anebo psychiatrem. Nevím , nakolik váš psychiatr jenom předepisuje léky, anebo je možné s ním i mluvit o problémech, které nastávají. Je potřeba , aby jste hledala podporu v podobě rozhovoru.
      3. manžel, jeho přístup k nemoci a ovlivňování rodinou:
      A teď , co se týče vašeho problému s manželem. Je možná pravděpodobné, že si váš muž skutečně neuvědomuje to se děje, a hlavně dopad svého chování na rodinou situaci, na rodinu. Lidem často v této fázi chybí náhled. Druhou možností je, že prožívá taky pocity viny, úzkosti, se kterými si neví rady a proto „utíká“. Neumím to takhle posoudit , nakolik jsou útěky něco , co neumí ovlivnit, co je způsobené poraněním mozku, a nakolik jsou způsobené psychickým aktuálním rozpoložením. Bylo by dobré zajít za psychoterapeutem, případně ošetřujícím psychiatrem spolu s manželem, předem s ním zkusit mluvit o tom, jak to vnímáte, jak se cítíte (ale dát si pozor aby to bylo podané jemně, spíš mluvit o sobě, nevyčítat to partnerovi).
      Je pro mě otázkou , proč rodina manžela ho nepodporuje až brání v užívání léků. Je důležité si zkusit s tchyní promluvit, pak kdyby to nešlo požádat jí o návštěvu nějakého poradce, kde by se rozklíčovalo , v čem vězí problém ohledně léků a „ovlivňování“ manžela, dalším krokem by mohlo být právní řešení, což si myslím, že by to nemuselo až tak daleko dojít.
      Je důležité si ujasnit, nakolik a co se v této situaci dá dělat, co chcete pro sebe a vaši dceru vy, pak udělat následné kroky .

      Přeji vše dobré,
      Mgr.Slávka Škvareková, psycholožka sdružení Cerebrum

    • (4)
         problémové chování
      Moderator

      Dobrý den,
      náhodou jsem narazila na Vaše internetové stránky, které by mi snad mohly pomoci.
      Můj nyní 18ti letý syn prodělal před 4 lety operaci kraniofaryngeomu. Od té doby se náš život totálně změnil.
      Syn měl po operaci obrovské problémy s krátkodobou pamětí, to se značně zlepšilo. Je schopný normálně fungovat, ale např. školu nebyl schopný dokončit.
      Asi největším problémem je jeho chování. To se projevuje v podstatě tak, jak máte uvedené na Vašich stránkách. Je konfliktní, má své utkvělé představy a nikdo mu je nevymluví. Není možné se s ním domluvit, jede si stále po svém. Lpí na nějaké záležitosti a s tou dokáže své okolí neustále obtěžovat. Neustále všechny napomíná z nejrůznějších důvodů. Je to psychicky náročné pro celou rodinu a už si nevíme rady.
      Po operaci nám doporučili psychologa, hlavně kvůli té paměti. Tam syn asi po dvou třech návštěvách odmítl chodit. Zkoušeli jsme ještě akupunkturu, tam taky nechtěl.
      Dalším problémem je jeho nadváha. Vlivem operace mu tělo funguje jinak a musel by se hodně omezovat a hýbat, aby nepřibíral. Ale on to vzdal a nyní má více než sto kilo.
      Teď bych hlavně potřebovala radu pro rodinu, jak s ním vycházet,, jak reagovat na jeho chování a jak to zvládat. Nejraději bych to vyjádřila tak, že bych potřebovala radu, jak přežít.
      Můžete mi poradit prostřednictvím e-mailu? Nebo mi můžete prosím doporučit nějaký kontakt v Brně, kde bych našla radu?

      Děkuji Vám za odpověď
      Iva

    •    Re:problémové chování
      Moderator

      Dobrý den paní Ivo,

      podobné reakce jsou u lidí po poranění mozku bohužel dosti typické. Hned se mi vybavují emaily, nebo rozhovory s rodinami, které bojovaly s podobnými obtížemi. A chápu, že to je hodně náročné, zejména pro Vás a celou rodinu. Další věc, která to často komplikuje je stagnace osob po poranění mozku, většinou nemají dostatečný náhled na své postižení, nechtějí nikam docházet a něco se sebou dělat. Asi by bylo potřeba dlouhodobější terapie, aby Váš syn dostal na své postižení v oblasti chování a prožívání náhled a Vaše poradenství s odborníkem.

      Naše sdružení nabízí konzultace a poradenství s psychologem, bohužel pro Vás, sídlíme v Praze. Ale rozhodila jsem sítě a zítra mi bude neuropsychologem z Fakultní nemocnice u sv. Anny potvrzeno, zda poskytují konzultace rodinám po poranění mozku. Dám Vám vědět. Každopádně vím, že dělají neuropsychologické vyšetření, a tím zjistí jaké jsou následky poranění mozku. Kdyby Vás to zajímalo.

      Informace ohledně služeb v Brně zašlu, jakmile se dozvím více.

      S pozdravem Tereza Žílová

    •    Re:problémové chování
      Moderator

      Dobrý den paní Ivo,

      dnes jsem jménem sdružení kontaktovala Fakultní nemocnici sv. Anny v Brně, kde mi bylo sděleno, že nabízejí neuropsychologické vyšetření a dále i psychologické konzultace ohledně Vašeho syna a jeho změn chování. Sice tyto konzultace vzhledem k časovému vytížení nabízejí ne v takové intenzitě, v jaké by bylo potřeba, ale nabízejí. Posílám Vám kontakt na paní doktorku Sabinu Teleckou, s níž jsem mluvila. Číslo Vám na ní mám předat a v případě zájmu se s ní můžete spojit, bude o Vás vědět. tel: 54318 2660 e-mail: sabina.telecka@fnusa.cz

      Také nyní v Brně vzniká zařízení(bude uvedeno do provozu tak za 1-2 měsíce), které se bude věnovat problematice poranění mozku, tréninku kognitivních funkcí atd. Bohužel to bude soukromé zařízení, takže služby budou hrazeny. Více Vám také řeknete paní doktoka.
      S pozdravem Tereza Žílová

    •    Re:problémové chování
      Moderator

      Dobrý den,

      Symptomy, které popisujete, jsou bohužel častým následkem úrazu /operaci mozku. Chápu, že pro členy rodiny je to nesmírně emočně náročná situace. Nepsala jste, s kým ještě žijete, jakým způsobem se syn chová k ostatním členům rodiny – je to stejné, anebo pozorujete v tom rozdíly? Podle toho by se dal čas a péče přizpůsobit tomuto faktu. Pro vás je podstatná péče o sebe (dojít si zaplavat, potěšit se masáží alespoň 1 týdně, udělat něco hezkého pro sebe, zkusit relaxaci, autogénny trénink, meditaci,…), dále důležité je sycení potřeby podpory. Jak to máte mezi členy Vaší rodiny, dokážete si vzájemně dát podporu? V přístupu k synovi nevyčítat jeho chování, zkusit jenom popsat, co to s Vámi dělá, jak se cítíte“). Doporučili bychom Vám návštěvu psychologa pro podporu zvládání této náročné situace. Dalším krokem by bylo zkusit motivovat syna k návštěvě a systematické práce s psychologem.



      Co se týče jeho nadváhy, jaké má syn zájmy, co ho baví? Zkuste zařadit procházku alespoň 1x týdně, zjistit, co by z oblasti sportu rád dělal (v případě, že něco takové je)a postupně to zařadit do týdenního režimu.

      Přejeme hodně sil a vše dobré
      S pozdravem Mgr. Slávka Škvareková

    • (2)
         apatie po poranění
      Moderator

      Dobrý den,
      můj muž je po úrazu velmi apatický. Pořád sedí doma a k ničemu se nerozhoupe. Současně v našem regionu nejsou žádné služby, které by jej vzaly (nemá žádné viditelné tělesné postižení, není mentálně postižený,..). Já sama musím chodit do práce. Pořád se snažíme s dětmi (ktere to již vzdaly) muže zaktivizovat, ale moc se nám to nedaří. Je to vyčerpávající. Je nějaká cesta jak mu pomoci, aby něco začal dělat? Třeba jen, aby začal pracovat na zahradě, prostě cokoli? Děkuji s pozdravem Jana

    •    Re:apatie po poranění
      Moderator

      Dobrý den,

      nepíšete, proč manžel sedí doma, není-li (viditelně?) tělesně ani mentálně postižený. Má nějaký těžký zdravotní problém, který mu zabraňuje pracovat, rekvalifikovat se apod.? Pokud ano, je třeba řešit tento problém jako zdravotní (léčba, rehabilitace). Pokud ne, je dobře váš rodinný problém řešit pomocí standardního poradenství (poradna pro rodinu a mezilidské vztahy - měly by být přinejmenším ve všech krajských městech) podobně, jako by manžel byl zdráv. Je i spousta tělesně zdravých lidí, kteří nic nedělají, jsou pasivní, bez zodpovědnosti za chod rodiny, a to je pak třeba řešit jako běžný manželský - rodinný problém.
      Uvedená odpověď je pouze obecná, protože neznáme žádné bližší okolnosti. Popíšete-li je, budeme i my moci být konkrétnější.

      S pozdravem PhDr. Šplíchal

    • (6)
         agresivita a podrážděnost
      Moderator

      Dobrý podvečer,

      obvodní lékař mému synovi,který je již nějakou dobu doma po úrazu mozku pravděpodobně změnil medikaci, která mu sice pomohla, neboť je mnohem více aktivní a činorody (Předtím jenom seděl u televize nic nedělal), nicméně je také daleko více podrážděný a slovně agresivní. Pořád mě z něčeho obviňuje a rozčílí se kvůli každé maličkosti. Co s tím?Jsem ráda, že něco dělá, neboť je na něm vidět, že mu to pomáhá, ale na druhou stranu se s ním nedá vydržet. Do léků mu ani lékaři mluvit nemohu, je svéprávný.

    •    Re:agresivita a podrážděnost
      Moderator

      Dobrý den,
      po poranění mozku se projevuje organický psychosyndrom, který na čas snižuje schopnost přesné sebereflexe a sebekontroly. Je přítomen neklid, zvýšená dráždivost a impulzivita. Příbuzní zpočátku přebírají řadu rolí a pomáhají pacientovi k návratu k původnímu životnímu směřování. Při komunikaci s lékaři pomohou popsat pozitivní i negativní vlivy medikace. Lékař se rozhodne, zda zisk z medikace převažuje vedlejší účinky. V případě nárůstu agresivity je výhodné lékaře informovat. Dále je potřeba promýšlet, jak se vyhnout hádkám, jak podporovat činnost pacienta a zároveň si udržet nezávislost s respekt. Možná není potřeba polemizovat s každým obviněním, které je pronášeno impulzivně. Nastupuje fáze, kdy se po období provizoria rodin vrací k pravidelnému chodu. Není výhodné, když si pečující osoba nechá vše líbit.
      V případě potřeby vyhledejte klinického psychologa. S pozdravy dr. Otterová

    •    porucha chování
      Milena

      Dobrý den, potřebovala bych prosím poradit. Mám syna 25 let, který před 4 roky utrpěl úraz hlavy. Od neurologa má preventivně v papírech omezení práce ve výškách, řízení auta, práce na noční směny. Po dobu zaměstnání docházel k dr. Skopové ( psychiatr), která stanovila diagnozu F109 a nevyzrálou osobnost). Když je v klidu, tak je to supr kluk ale třeba útoky ze strany jeho přítelkyně, která se s ním rozešla ho naprosto rozhodí, nedokáže vypnout telefon, nechodit na internet a já tomu neumím zabránit. Novou kamarádku si ani nechce hledat. V práci se bohužel dostal do konfliktu ( nijak velkého) se staniční sestrou, kterou nepozdravil a zřejmě neadekvátně zareagoval na její výtku, která trvala na potrestání u nadřízené a dostal §55, jelikož byl přijat na podmínku (z předchozího zaměstnání byl stejný důvod) Nyní je opět bez práce, uzavřel se do sebe. Na jeho posledním pracovišti byl po pracovní stránce hodnocen velmi kladně, rychlé zapracování, ochota a vstřícnost k zaměstnancům i pacientům. Pracoval jako sanitář.Invalidní důchod nedostane a možnost zaměstnání se tak dostává téměř na nulu.
      Vím, že si sám nezajde pro odbornou pomoc Moje snaha o motivaci a zahájení terapií je bezvýsledná a dělá si podle svého..Navíc vidím, že trpí závislostí na jiných osobách i v těch nejzávažnějších situacích a sám to nezvládne. Aktivity ve vyhledávání dalších možností ho nechávají klidným. Zlobí se na okolí, že mu jenom radí, poučují. Nevím jak dál.
      Díky za radu.Milena

      --------------------------------------------------------------------------------

    •    podrážděnost
      Tereza Žílová

      Dobrý den, paní Mileno,

      Váš dotaz jsem zaznamena v naší poradně. Určitě ho řešíme. Přeposlala jsem ho dvěma odborníkům - neuropsychologům. Do konce týdne bych od nich měla mít odpověď.

      S pozdravem Tereza Žílová

    •    podrážděnost syna
      Tereza Žílová

      Dobrý den, paní Mileno,

      cítíme s Vámi, ale obáváme se, že Vaše (osobní) možnosi jsou prakticky vyčerpány. Syn je dospělý, problematika je, jak sama píšete, smíšeně neurologická (úraz hlavy) a psychiatrická (a kdo ví, jak na tom syn byl se zralostí a zodpovědností před úrazem?). Kolize v životě (jak partnerském, tak pracovním) měl již opakovaně. Není to tak, že by synovi nebylo pomoci - ale musel by si uvědomit, že má problém, a chtít tento problém řešit. Pak by se našel psychoterapeut, a řada problémů (v podstatě ne velkých) by se dala postupně zpracovat a řešit. Ale možná, že právě k tomuto musí syn dozrát tím, že si bude svůj život organizovat a své průšvihy řešit sám. Vám osobně doporučujeme: již jste - lépe či hůře - udělala, co jste udělat mohla. Snažte se přeorientovat na svůj osobní život, popř. na další povinnosti. Osudy syna jsou již opravdu v jeho vlastních rukách.
      S pozdravem
      cerebrum, Dr. Jan Šplíchal

      Mileno,

      já Vám ještě mohu nabídnout osobní poradenství s naší psycholožkou, které bezplatně poskytujeme rodinným příslušníkům. Na konzultacích můžete s naší psycholožkou řešit, jak přistupovat k vašemu synovi, jak pracovat sama se sebou atd. Cokoliv budete v této oblasti potřebovat.

      V případě zájmu se neváhejte ozvat.

      S pozdravem Tereza Žílová
      P.S. Jestli si dobře vzpomínám, je možné, že jste nás asi před dvěma lety kontaktovala telefonicky?

    •    přítel přežil přímý náraz vlaku
      Klára Čížková

      Dobrý den, Katko,

      děkujeme za důvěru se kterou se na nás obracíte v této pro Vás jistě těžké chvíli. Rozsáhlost následků poranění mozku je různorodá a značně individuální, není proto lehké dopředu konkrétně předvídat. Následky, které jmenoval pan doktor, se po poranění mozku mohou vyskytovat, ale zda to bude příklad vašeho přítele nevíme. Doporučuji nevyvozovat dopředu katastrofické scénáře, je možné, že pokud je Vás přítel v umělém spánku či komatu, po probuzení bude dezorientován a může se opravdu chovat bizardně či nevhodně. Tento stav však časem (během několika týdnů odezní) odezní. Další následky mohou přetrvávat, ale záleží na tom, jak budete mít možnost a jak včasně rehabilitovat. Jsem k dispozici v případě, že se budete chtít dozvědět více, a pokud mi napíšete, jaký je aktuální zdravotní stav vašeho přítele. Je možné domluvit si schůzku a přijít přímo k nám. Obecné informace najdete na stránkách našeho sdružení www.poranenimozku.cz a chci zdůraznit, že se jedná o obecné informace a nevíme, jaké přesné následky a zda bude Váš přítel mít. Není nutné ani vhodné ho zbytečně předem odepisovat, i kdyby nějaké následky zůstaly.

      Také Vám chci doporučit, abyste nezapomněla pečovat o sebe, když čekáte miminko, i když je to pro Vás těžké. To je momentálně dle mého názoru asi nejdůležitější. Přeji hodně síly!



      srdečně zdravím



      Klára Čížková

      psycholožka o.s. Cerebrum
      V případě dalších dotazů mě neváhejte kontaktovat na: poradna@cerebrum2007.cz

    • (3)
         organický psychosyndrom
      Moderator

      Dobré odpoledne,
      můj manžel po poranění mozku utrpěl organický psychosyndrom - má to napsané ve zprávě. Mohla bych se zeptat, co to přesně znamená? Zdena

    •    Re:organický psychosyndrom
      Moderator

      Dobrý den paní Zdeno,

      organický psychosyndrom vždy znamená změnu psychiky - jede spíše o orientační a popisný termín.
      Označuje se jím stav změněného fungování mozku v období po úrazu, při mozkových příhodách nebo nádorech mozku nebo z jiné příčiny. Činnost mozku je v tom období změněna, je snížen výkon kognitivních funkcí ( poruchy pozornosti, paměti, orientace v čase a v prostoru...), je různě intenzivně přítomna změna prožívání a projevů osobnosti (nižší kontrola emocí, lítostivost, výbuchy hněvu, netrpělivost, nižší schopnost sebereflexe). Bývá přítomen celkový neklid, někdy poruchy vnímání, vždycky vysoká unavitelnost. Organický psychosyndrom má různý průběh a odeznívá různě rychle v čas. Nikdy neznamená definitivní změnu fungování mozku. Po odeznění organického psychosyndromu může zůstat kognitivní deficit nebo změna osobnosti, která je způsobena poraněním mozku.V jiném případě psychosyndrom odezní a postupně se obnoví původní výkonnost mozku. S pozdravem dr. Otterová

    •    dotaz na organicky psychosyndrom - Michaela Čechová
      Dominika Linhartová

      Dobrý den, paní Čechová,

      organický psychosyndrom označuje stav změněného fungování mozku v období po úrazu, mozkových příhodách, nádorech nebo poškozeni z jiných, organických, příčin trvalého či přechodného charakteru.
      Činnost mozku je v tom období změněna a dochází ke snížení výkonu kognitivních funkcí (poruchy pozornosti, paměti, orientace v čase a v prostoru, ...), s různou intenzitou je přítomna změna prožívání a projevů osobnosti (nižší kontrola emocí, lítostivost, výbuchy hněvu, netrpělivost, nižší schopnost sebereflexe). Bývá přítomen celkový neklid, někdy poruchy vnímání a vždycky vysoká unavitelnost.
      Organický psychosyndrom má různý průběh a obecně se nedá říci, kdy a jestli odezní. Po odeznění může zůstat deficit v kognitivní oblasti (viz výše) a může dojít až ke změně osobnosti v důsledku poškození mozku. V jiném případě odezní zcela a původní výkonnost mozku se postupně obnoví.
      O způsobu léčby v konkrétním případě vás informuje ošetřující lékař, nebojte se ho zeptat.

      Pokud byudete mít další dotazy se neváhejte ozvat na níže uvedené kontakty.

      --

      S pozdravem

      Dominika Linhartová
      sociální pracovník, koordinátor
      CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin
      Křižíkova 75
      186 00 Praha 8
      E-mail: poradna@cerebrum2007.cz
      Telefon: 226 807 049, 773 540 589
      http://www.cerebrum2007.cz/
      http://www.poranenimozku.cz/

    • (2)
         obviňuje celou rodinu
      Moderator

      Zdravím Vás,
      můj bratr, který je zhruba tři roky po úrazu hlavy, nás najednou začal obviňovat, že mu bereme věci schválně, schováváme mu je, dokonce z toho začal obviňovat sousedy, což je absurdní a trapný. Vyvolává to celou řadu konfliktů jak v rodině, tak v okolí. Kolikrát si uplně vymyslí, že měl nějakou věc a že jsme mu ji vzali, přitom my ani nevíme, že by nějakou takovou věc měl, nebo ji vlastnil třeba před deseti lety....Co s tím můžeme dělat? Jak to, že se začal takhle chovat až tři roky po úrazu? Paní Markéta

    •    Re:obviňuje celou rodinu
      Moderator

      Dobrý den,
      uvedený problém může a nemusí souviset s prodělaným úrazem hlavy (může jít o problémy neurologické, ale také psychiatrické, v souvislosti s úrazem, ale i bez takové souvislosti). Situaci musí posoudit lékař, který bratra dlouhodobě ošetřuje. Ten také navrhne vhodnou léčbu. Bohužel, je-li navržena léčba psychiatrická a pacient (který není zbaven způsobilosti k právním úkonům, ani ji nemá omezenu) se takto léčit nechce, nedá se s takovu situací dělat nic. Přejeme vám, aby toto nebyl váš případ.
      Vše proberte s ošetřujícím lékařem - neurologem. PhDr. Šplíchal

    • (2)
         Změna chování nadávky a urážky
      Moderator

      Dobrý den,
      měla bych velkou prosbu o radu ohledně mého manžela. V červnu roku 2008 měl vážnou autonehodu, kdy měl zlomenou spodinu lebeční, otok mozku, pohnmoždění všech vnitřních orgánů a mnoho dalších poranění. Byl hospitalizován na ARO v Jihlavě a uveden do umělého hlubokého spánku. Po několika dnech byl odtlumen,ale neprobudil se, nereagoval na bolest a vůbec na žádné podněty. Po měsíci byla změna diagnozy na vigilní koma, kdy jsem už měla dojem, že mě poznává a trošku i reaguje. Po pěti měsících v němocnici mi bylo řečeno, že stav je trvalý a bude docházet pouze ke zhoršení a manžela mám umístit na LDN nebo domů. Zařídila jsem pro něj vše potřebné a od října 2008 ho mám doma v péči. V prosinci se probudil - prvně začal odpovídat na otázky ANO - NE. Poté bylo období nadávání, to ustalo a začal mluvit ve větách (věcně se ptal na to, co ho zajímalo). Umí číst,počítat, známé poznává a dlouhodobá paměť je zachována. Má problém s krátkodobou pamětí, pořád mu dokola odpovídám na pár druhů otázek typu - kde jsme, co se mi stalo.... Většinou, když jsem mu to řekla, tak to vstřebal a poděkoval a bylo vše dobré, ale asi měsíc mi oponuje - zdá se mi, že mi nevěří a obviňuje mě z toho, že mu lžu. Začal být sprostý, uráží mě a ponižuje..nevím si s ním rady, protože druhý den si to nepamatuje a když mu to velice stručně vylíčím (jak se choval), tak se mi moc omlouvá, že o tom vůbec neví. Nechci mu dávat prášky na spaní nebo jiné "oblbováky", když mu zároveň kupuji léky na okysličení mozku - podporu mozkové činnosti. Prosila bych Vás moc o radu, pokud má třeba někdo podobnou zkušenost jak s takovými lidmi pracovat nebo jak se mám při zmíněném jeho záchvatu vzteku zachovat, budu ráda, když mi poradí/te.

      Děkuji - Jana

    •    Re:Změna chování nadávky a urážky
      Moderator

      Dobý den,
      pochopitelně nevímnic o objektivním stavu Vašeho manžela a tedy ani o objektivních možnostech jak mu
      pomoci. Následující informaci berte jako obecnou:
      Příznaky, které jste u manžela popsala, se poměrně typicky objevují u pacientů po těžkých úrazech mozku – není to nic výjimečného, nevídaného. Je rovněž v ČR řada pracovišť, která se podle svých možností i takto těžkým pacientům věnují, ať již jde o pracoviště neurologická nebo rehabilitační. Rozhodně by stálo za to manžela vyšetřit – přinejmenším by z toho vyplynula nějaká doporučení pro Vás jak postupovat dále, velmi pravděpodobně by však bylo možno Vám doporučit i pracoviště, kde by – vzhledem k objektivnímu zjištěnému stavu manžela - proběhlo další stádium léčby resp. rehabilitace.
      Podobnou neurorehabilitační péči zajišťují lůžková rehabilitační odd., např. Vojenský rehabilitační ústav Slapy, Rehabilitační klinika Malvazinky a další – seznam pracovišť po republice mají k dispozici neurologická pracoviště, tedy i to, kde se
      manžel dosud léčil, a ošetřující neurolog píše příslušné doporučení. Adresy jsou na Internetu.
      Můžete se v této věci obrátit i na Kliniku rehabilitačního lékařství 1. LF UK Praha (adresa v záhlaví) – jsme univerzitní pracoviště a nyní má většina zaměstnanců dovolené, takže k vyšetření různými odborníky byste možná museli přijet opakovaně. Schůdnější by bylo objednat se v září, kdy bude personál opět v plném počtu.
      Zásadně je ale možné se objednat kdykoli. K objednání volejte na č. tel. 2 2496 8491 (kartotéka, recepce).
      Pokud jde o pomoc s Vašimi osobními problémy, plynoucími z popsaného stavu,
      směle navštivte kteroukoli spádovou psychiatrickou ordinaci – nebudete první člověk ve stressu, kterého uvidí.
      S pozdravem
      PhDr. Jan Šplíchal


  • (24)Ostatní

;